Loni v září uplynulo již 93 let od chvíle, kdy skotský bakteriolog Alexandr Fleming objevil léčivou schopnost antibiotik. Ta si dokáží poradit s nežádoucími bakteriemi. V posledních desetiletích ale jejich účinky slábnou, což by mohlo vést ke katastrálním důsledkům. Jak tomu ale zabránit?
Než se začala užívat antibiotika, trápily lidstvo nemoci jako například meningitida, záškrt, zápal plic nebo černý kašel. To všechno jsou infekce způsobené bakteriemi, s nimiž si mohou poradit antibiotika.
„Díky antibiotikům se zásadně změnila léčba infekčních nemocí. Lze je definovat různým způsobem. Nejčastěji rozlišujeme 2 typy antibiotik – širokospektrá a úzkospektrá – podle toho, proti jakým bakteriím působí. V ideálním případě lékař zjistí původce infekce a podle toho rozhodne, zda jsou antibiotika nezbytná. Pokud je vyšetření detailní, je možno zjistit i citlivost k antibiotikům u původce onemocnění a vybrat ta nejvhodnější, tedy obvykle úzkospektrá. Širokospektrá by se měla indikovat jen v dobře odůvodněných případech, protože mohou mít více nežádoucích účinků a přispívají k odolnosti bakterií na antibiotika,“ objasnila pro web yookee.cz docentka Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
Jak se zrodil penicilin
Ve 20. letech 20. století skotský vědec Alexander Fleming objevil v laboratoři v Londýně přirozeně rostoucí látku, která by mohla napadnout určité bakterie. V jednom ze svých experimentů v r. 1928 pozoroval kolonie běžných bakterií Staphylococcus aureus, které byly zničeny plísní rostoucí na stejné Petriho misce. Tato plíseň vytvářela látku, jež dokázala ničit bakterie. Jméno dostala podle plísně Penicillium, která ji vyrobila. Fleming získal za svůj objev Nobelovu cenu za medicínu. Dnes jsou na trhu desítky druhů antibiotik.
Antibiotika ztrácejí sílu
Přínos antibiotik je nezpochybnitelný. Jenže vinou jejich nadužívání či nesprávného užívání přestávají fungovat. Bakterie jsou na ně stále více odolné. Tento jev se nazývá antibiotická rezistence.
„Za zcela zásadní považuji náš přístup k antibiotikům. Uvádí se, že až polovina z nich je podávána nesprávně především u akutních respiračních infekcí. Ty jsou ale často vyvolány viry, na něž antibiotika nepůsobí. Pokud je ale budeme užívat jen tehdy, kdy jsou nezbytná, můžeme si jejich léčivé účinky zachovat,“ dodala docentka Žemličková.
