Česká vláda platí za svůj dluh nejvyšší úrok od roku 1993. V Evropské unii jsou na tom hůře už jenom Maďaři a Rumuni. Vyplývá to z údajů agentury Bloomberg a Evropské centrální banky (ECB). Vláda by podle ekonoma Lukáše Kovandy měla urychleně přijít s věrohodným plánem ozdravování veřejných financí pro roky 2022 až 2032.
Úrok na desetileté půjčce české vlády je nyní 1,94 procenta. „V posledním necelém měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body více než Slovensko,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podle něj je tak český desetiletý vládní dluh úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace obou zemí v roce 1993.
| Úrok na desetiletém vládním dluhu (v % ročně) | |||
| 1. | Německo | -0,3 | |
| 2. | Lucembursko | -0,3 | |
| 3. | Nizozemsko | -0,16 | |
| 4. | Slovensko | -0,15 | |
| 5. | Finsko | -0,15 | |
| 6. | Rakousko | -0,09 | |
| 7. | Francie | -0,05 | |
| 8. | Dánsko | -0,03 | |
| 9. | Estonsko | -0,1 | |
| 10. | Slovinsko | 0,01 | |
| 11. | Belgie | 0,02 | |
| 12. | Irsko | 0,05 | |
| 13. | Litva | 0,1 | |
| 14. | Bulharsko | 0,14 | |
| 15. | Portugalsko | 0,27 | |
| 16. | Švédsko | 0,33 | |
| 17. | Kypr | 0,34 | |
| 18. | Španělsko | 0,37 | |
| 19. | Malta | 0,46 | |
| 20. | Lotyšsko | 0,55 | |
| 21. | Itálie | 0,73 | |
| 22. | Řecko | 0,85 | |
| 23. | Chorvatsko | 0,91 | |
| 24. | Polsko | 1,56 | |
| 25. | Česká republika | 1,94 | |
| 26. | Maďarsko | 2,67 | |
| 27. | Rumunsko | 2,99 | |
| ZDROJ: Bloomberg, ECB | |||
„Poměrně vysoká úroveň úroku vládního dluhu představuje pro Českou republiku zásadní výzvu pro nejbližší měsíce a roky, neboť dluh země v současnosti dramaticky narůstá. Navíc hrozí, že česká vláda zahájí nutné post pandemické ozdravování veřejných financí později než vlády většiny jiných zemí EU,“ upozorňuje ekonom.
Taková situace by podle Kovandy patrně vedla ratingové agentury k přehodnocení jejich dosud poměrně shovívavého postoje vůči České republice. V praxi by to znamenalo zhoršení výhledu veřejných financí, případně dokonce i zhoršení ratingu. To by znamenalo další růst úroku českého vládního dluhu.
„V takovém případě by se pak Česko mohlo ocitnout v ničivé dluhové spirále, kdy by současné narůstala jako výše dluhu, tak i výše úroku z něj. Česká vláda by proto měla co nejrychleji představit věrohodný plán ozdravování veřejných financí na léta 2022 až 2032,“ varuje Kovanda.
V opačném případě podle něj hrozí občanům postupné zhoršování jejich životní situace. Například hůře dostupnou a méně kvalitní veřejnou zdravotní péčí, nedostatečným růstem důchodů či dalším zaostáváním školství.
