Hackerských útoků na státní instituce, firmy i na jednotlivce neustále přibývá a útočníci jsou čím dál nebezpečnější. V Česku je však extrémně chybí experti, kteří takový útok dokážou odvrátit nebo zajistit bezpečnost důležitých počítačových systémů, informovalo v tiskové zprávě České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Tamní Fakulta informačních technologií proto do praxe připravuje odborníky, kteří budou myslet jako hacker.
Význam zabezpečení informací je v moderní době obrovský, také proto byla kyberbezpečnost jednou z priorit uplynulého českého předsednictví. Fakulta informačních technologií jako první v Česku otevřela pracoviště pro studium informační bezpečnosti. Konkrétně jde o Katedru informační bezpečnosti, která garantuje bezpečnostní specializace v bakalářském a magisterském studiu. Obory mají vyvážený tematický mix předmětů z oblasti systémové a síťové bezpečnosti, detekce malware, hardwarové a softwarové bezpečnosti.
Získané vědomosti si studenti mohou vyzkoušet v praxi v laboratořích, kterými katedra disponuje. Například v laboratoři etického hackování se učí techniky etického hackování a provádění penetračních testů, při nichž simulují chování útočníků a hledají potenciální bezpečnostní slabiny. V laboratoři forenzní analýzy mohou studenti provádět forenzní analýzu různých paměťových médií napadených systémů, a tak odhalovat původ a příčiny útoků. Laboratoř RFID pak slouží například k testování bezpečnosti čipových karet.
„Své studenty učíme postavit se reálně tváří v tvář kybernetické hrozbě, kterou hackeři představují, a to jak díky moderním technologiím v laboratořích, tak i díky IT zkušenostem vyučujících. Rovněž jsou studenti schopni odhalit v počítačových systémech skryté zranitelnosti jak na softwarové, tak hardwarové úrovni, správně na ně reagovat a navrhnout řešení na jejich odstranění,“ přibližuje vedoucí Katedry informační bezpečnosti Róbert Lórencz.
Experti na kyberbezpečnost musí být podle něj vždy o krok napřed před hackery a být připraveni na možné útoky. A to i na systémy běžné potřeby a na oblast internetu věcí. Tedy například na chytré domácnosti, kardiostimulátory, platební karty a terminály, přístupové systémy, elektronické jednotky moderních automobilů, autonomní vozidla nebo řízení celých vlakových souprav. „S rozmáhající se digitalizací se počítačové systémy objevují všude kolem nás a pro ochranu soukromí a bezpečí uživatelů je nutné je zabezpečit nejen pomocí mnoha různých kryptografických algoritmů, ale i vhodnou architekturou těchto systémů,“ vysvětluje škola.
