Tornáda jsme do tohoto týdne znali především ze Spojených států amerických. V minulosti jsme je mohli pozorovat také v Evropě, nikdy však nedosáhly takové síly jako nyní na jižní Moravě. Tornáda jsou podle odborníků nevyzpytatelná, nikdo dopředu netuší, kdy a kde udeří.
„Nikdo vám neumí říct ani den dopředu, zda tornádo vznikne, nebo ne. Můžeme jen říct, že budou intenzivní bouřky, ale neumíme odhadnout kde přesně. Je hodně těžké to prognózovat dopředu,“ popsal pro televizi Markíza klimatolog Alexander Ač s tím, že tornádo může poškodit pár domů, ale také zdevastovat celé území. Jako se právě stalo ve čtvrtek na Hodonínsku a Břeclavsku.
Slova klimatologa potvrzuje i meteorolog Jan Šrámek. „Dá se předpovědět, že budou podmínky pro silné nebo velmi silné bouřky, ale jestli se v bouřce vyskytne tornádo, to opravdu předpověditelné není,“ prozradil pro Radiožurnál. „Tornádo se objevuje většinou v bouřkách nejsilnějších, takzvaných supercelách, a to ještě tak ve zhruba deseti, maximálně 20 procentech. Takže předpověď tornád z pohledu přesnější lokalizace je téměř nemožná,“ dodal Šrámek z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
I přesto, že jsou tornáda na našem území pořád výjimečná, podle expertů je budeme pozorovat stále častěji. „Máme dynamičtější atmosféru a podmínky, které jsou vhodné pro vznik takovýchto větrných útvarů,“ pokračuje klimatolog.
Odborníci se však shodují, tornáda na našem území a globální oteplování spolu moc nesouvisí. „Podmínky, které vedou k jejich vzniku, jsou opravdu specifické a vznikaly i před klimatickou změnou,“ doplňuje Ač.
Tornádo vznikne ve chvíli, kdy se studený a prudký výškový vítr překříží s teplým přízemním větrem. To vyvolá horizontální rotaci vzduchu. V případě, že tento proces proběhne v bouřkovém mraku, proudění vystupující z něj zdvihne rotující vzduchový válec a vztyčí jej do vertikální polohy.
Spojení vertikálního a otáčivého pohybu pak vytvoří velmi široký sloup zvířeného vzduchu. „Z dosud nedostatečně známých příčin se někdy uvnitř objeví vír, který se stává viditelným, jestliže je vzduch dostatečně vlhký, aby mohlo dojít ke kondenzaci. Poté se spustí dolů, až dosáhne země – čímž se vytvoří tornádo v pravém slova smyslu,“ vysvětlují odborníci.
