Během koronavirové krize prudce narostl počet obětí domácího násilí, vyplývá z výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd. Jak ale zasáhnout, pokud tušíte, že je někdo z vašich blízkých v ohrožení? A jak vůbec získat jistotu, že jste situaci vyhodnotili správně?
„Během pandemie jsme zaznamenali nárůst intenzity násilí a to se výrazně projevilo na poptávce po službách neziskových organizací,“ vysvětluje Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu AV ČR. Mnoho obětí však o svém problému často nemluví. Stydí se, nevědí na koho se obrátit a dokonce útočníky často brání. Situace je ještě složitější, pokud se jedná o seniory. Co tedy můžeme udělat, pokud chceme oběti domácího násilí pomoci?
Když jsou vaši blízcí v nebezpečí
Na linku důvěry zavolal pan Jaromír s tím, že má strach o svou maminku. Ta bydlí s manželem, který vždy hodně pil a poté byl agresivní a maminku bil. Jaromírova matka nyní však několik let trpí Alzheimerovou nemocí, tudíž je pro svého manžela ještě snazší obětí. Postupem času sice ubylo fyzických útoků, přetrvávající útoky verbální jsou nicméně stejně závažné, popisuje jeden z případů organizace ŽIVOT 90.
„V tomto případě jsme museli klientovi připomenout, že to, co popisuje, je domácí násilí. Z výpovědi jsme zjistili, že v době, kdy klientova maminka ještě nebyla nemocná, vždy podlehla manželovým slibům a po útocích mu odpustila. Ze strachu a pravděpodobně částečně i z lásky, ačkoliv jí manipuloval, vyhrožoval jí a zastrašoval. Museli jsme tedy klientovi vysvětlit, že takové chování není za žádnou cenu přípustné,“ vysvětluje vedoucí linky důvěry Senior telefon František Horák.
Zasáhnout může i město
Příběh pana Jaromíra je složitý i v tom, že on sám má ze svého otce strach a neví, jak zmíněné události dokázat. Nebydlí navíc ve stejném městě jako rodiče a má děti a práci, čas potřebný pro řešení situace si tudíž hledá obtížněji. Přiznává, že se odhodlal k tomu, aby odeslal přihlášku do domova se zvláštním režimem, bude nicméně ještě trvat, než se v něm uvolní místo.
„V takovém případě, kdy je třeba akutního a okamžitého jednání, jsme klientovi doporučili několik možností, kterých může využít, než se mu dostane odpovědi z domova se zvláštním režimem. Jednou z nich je i oslovení příslušné městské části, která by měla být schopna pomoci zařídit vhodné, a především bezpečné bydlení,“ popisuje jednu z méně známých možností Horák.
Trvalejší péče nebo pomoc přes den
Další možností je pak umístění do odlehčovacího centra. „To, které provozujeme, má dvě formy. Pobytovou a ambulantní. V rámci první zmíněné poskytujeme nepřetržitou péči seniorům a seniorkám, kteří ji potřebují. Například osobám se sníženou pohyblivostí nebo těm, o které se zrovna v danou chvíli nemůže postarat rodina. V rámci ambulantní formy poskytujeme péči každý všední den od osmi ráno do čtyř hodin odpoledne a jedná se o denní pobyt, kdy k nám klienti dochází většinou z důvodu rehabilitace nebo udržení duševní a fyzické kondice,“ vysvětluje Terezie Šmídová z organizace ŽIVOT 90.
Pomůže i služba Tísňové péče
Poslední a velmi účinnou variantou, jak pomoci blízké osobě, která je obětí domácího násilí, je zajištění služby Tísňové péče. Ta funguje primárně v případech náhlého zhoršení zdravotního stavu a zajistí rychlý příjezd odborníků, užitečná nicméně může být i v případech domácího násilí. Senior či seniorka má k dispozici tlačítko, které v případě nouze zmáčkne, a pomoc přijede.
Řešit je třeba každý incident
„Velmi důležité je řešit každý jednotlivý případ poranění a vzít seniora či seniorku k lékaři, a to nejen ze zdravotního hlediska, ale i proto, že tímto způsobem budou důkazy o násilí zdokumentovány,“ radí Horák. Jednou z dalších možností je pak v případě incidentu volat na linku 112. V opakovaných případech je pak možné začít operovat s institutem vykázání, který lze aplikovat na obyvatele jedné domácnosti i přesto, že na místě mají trvalý pobyt.
Zajímejme se, zda okolo nás někdo netrpí
„Důrazně však doporučujeme všem, aby se zajímali o své okolí. Nikdy nevíte, co se děje za zavřenými dveřmi, a senioři a seniorky jsou snadnými oběťmi. Útočníky jsou navíc často právě ti, kteří jim jsou nejblíže. Pokud tedy má kdokoliv podezření na domácí násilí, neměl by vyčkávat, ale podniknout kroky, které mohou takovou činnost eliminovat a nejlépe úplně zastavit,“ apeluje na všechny Horák.
