Jarní měsíce jsou obdobím, kdy většina domácností očekává ve své schránce vyúčtování za služby spojené s bydlením. Společenství vlastníků, družstvo nebo pronajímatel jej totiž musí doručit nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období. To většinou trvá dvanáct měsíců a běží od ledna do prosince. Na koho se ale můžete obrátit v případě, že s vyúčtováním nejste spokojení?
Ať už služby zajišťuje kdokoliv, měl by je vyúčtovat podle skutečné spotřeby a vzniklých nákladů. V případě, že jde o nájemní bydlení, bývá v nájemní smlouvě stanoveno, jaké služby bude pronajímatel nájemci zajišťovat.
„Při určení rozsahu zajišťovaných služeb hraje roli i vybavení bytu. Pokud v něm je například plynový kotel, záleží na dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem, kdo z nich uzavře smlouvu o dodávkách plynu. U nájmu sjednaného na dobu neurčitou nebo trvajícího několik let je výhodnější, když smlouvu s dodavatelem energií uzavře přímo nájemce,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
„Přepis odběrného místa na nájemce může u krátkodobého nájmu představovat zbytečnou administrativní zátěž. Ovšem pronajímatelé, kteří se chtějí vyhnout případným dluhům způsobených nájemcem, požadují přepis energií na nájemce vždy.“ Pokračuje Hekšová.
Pokud je smlouva o dodávkách energií uzavírána na dobu určitou, měl by si nájemce ověřit, co se bude dít, když se z bytu odstěhuje před skončením sjednané doby trvání odběru. Dodavatelé totiž často požadují několikatisícové pokuty za předčasné ukončení smlouvy.
„Příjemce služeb může požádat o nahlédnutí do podkladů k vyúčtování a má právo si vyžádat doložení nákladů na jednotlivé služby a požadovat vysvětlení, jakým způsobem byly služby rozúčtovány a jak byly stanoveny zálohy na ně. Zároveň mu musí být umožněno pořídit si kopie podkladů k vyúčtování,“ prozradila šéfka dTestu.
Pokud nájemce s částkami nesouhlasí, může do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování podat námitky. Na jejich vyřízení je pak stanovena lhůta 30 dní, která se počítá od doručení námitky.
Pokud se vyúčtování služeb nebo vyřízení námitky opozdí, má příjemce služeb právo, aby mu poskytovatel služeb uhradil pokutu. Ta činí maximálně 50 korun za každý den zpoždění, je-li tak dohodnuto, případně bylo-li tak rozhodnuto družstvem či společenstvím vlastníků jednotek.
„Na pokutu nevznikne nárok, jestliže třeba pronajímatel sám obdržel vyúčtování služeb nebo podklady k němu v takovou dobu, že nemohl vyúčtování včas nájemci předložit nebo vyřídit námitky. Ovšem pronajímatel musí vyúčtování po jeho obdržení co nejrychleji předat nájemci,“ upřesňuje Hekšová.
U nájmu bytu je třeba upozornit i na to, že ne všechny poplatky, které pronajímateli vyúčtovává společenství vlastníků jednotek nebo družstvo, může chtít uhradit po nájemci či podnájemci. Mezi nejčastější nedorozumění patří požadování placení příspěvku do fondu oprav. Jenže v tomto případě se nejedná o službu poskytovanou nájemci, jelikož z toho nemá okamžitý prospěch. Pronajímatel tedy tuto úhradu nemůže požadovat po nájemci, může ji však zohlednit ve výši nájemného.
Zvláštní pravidla ohledně vyúčtování platí pro dodávky elektřiny a plynu. Řídí se zákonem, ale i smlouvou o dodávkách energií a obchodními podmínkami. Informace o způsobu uplatnění reklamace lze obvykle najít na webových stránkách dodavatele. Dodavatel energií musí vyřídit reklamaci vyúčtování nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne jejího doručení. Pokud ji uzná za oprávněnou, je povinen vyrovnat rozdíl v platbách do 30 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace.
„Nedodrží-li tuto lhůtu v případě reklamace vyúčtování elektřiny, vzniká odběrateli právo na náhradu 600 korun za každý den prodlení, nejvýše však 24 000 korun. U plynu se jedná o náhradu 750 korun za každý den prodlení, maximálně však 7500 korun,“ uzavírá Hekšová.
