Novela zákoníku práce od 1. ledna letošního roku přinesla zásadní změny v dovolených. Mění se její výpočet, pravidla krácení i samotné podmínky vzniku práva na zasloužený odpočinek. Nově se tak například dovolená odvíjí od počtu odpracovaných hodin, nikoliv dní, jako tomu bylo doposud.
Než se letos rozhodnete vzít si dovolenou, měli byste vědět, že novela zákoníku práce přinesla od 1. ledna zásadní změny. Do konce roku 2020 měl zaměstnanec právo na dovolenou za kalendářní rok či její poměrnou část pouze tehdy, když splnil podmínku odpracování alespoň 60 dnů v daném roce. V opačném případě měl nárok pouze na dovolenou za odpracované dny.
„V praxi kvůli tomu vznikala nespravedlnost, kdy zaměstnanec, který odpracoval zmíněných 60 dnů a jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trval celý kalendářní rok, měl právo na dovolenou za kalendářní rok. V případě, že by stejný zaměstnanec odpracoval pouze 59 dnů, byť by jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval celý kalendářní rok, měl by právo na dovolenou za odpracované dny, tedy pouze v rozsahu několika dnů,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Novela ruší dovolenou za odpracované dny. Nově nárok na dovolenou vzniká zaměstnanci ve chvíli, kdy odpracuje u stejného zaměstnavatele alespoň čtyři týdny. Do konce roku 2020 byla dovolená poskytována ve dnech, nově je tomu v hodinách. V hodinách mohou zaměstnanci rovněž svou dovolenou i čerpat, avšak s omezením na nejméně půlden dovolené. Možné je to navíc pouze se souhlasem zaměstnavatele. „To neplatí, pokud čerpá zbývající část dovolené, která je kratší než polovina směny,“ informuje dTest.
Pokud zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele celý rok, má nárok na nejméně čtyři týdny dovolené. „V případě týdenní pracovní doby v rozsahu 40 hodin, kdy zaměstnanec pracuje osm hodin denně pět dní v týdnu a má nárok na dovolenou v rozsahu čtyř týdnů, může čerpat 160 hodin dovolené. Takový zaměstnanec bude čerpat celodenní dovolenou v rozsahu osmi hodin,“ popisuje Hekšová. „Naopak u zaměstnance, který odpracuje opět 40 hodin týdně, avšak každý den v jiném rozsahu, je den dovolené počítán v rozsahu tolika hodin, které měl v tento den skutečně odpracovat,“ doplnila ředitelka dTestu.
Zaměstnanci, který nepracuje u zaměstnavatele po celý rok, ale již u něj odpracoval čtyři týdny, přísluší poměrná část dovolené. Ta se stanoví jako podíl 1/52 z celkové dovolené za každý celý odpracovaný týden.
Novela zákoníku práce rovněž zmírňuje postih neomluvených zameškaných směn. Do 31. prosince 2020 bylo možné zaměstnanci, který měl neomluvenou absenci, zkrátit dovolenou o jeden až tři dny. V současné době je to pouze o počet neomluveně zameškaných hodin.
Na základě písemné žádosti lze převést dovolenou, na kterou zaměstnanci vzniklo právo v daném kalendářním roce, do dalšího roku. Je to však možné pouze u té části dovolené, která přesahuje zákonnou minimální délku čtyř týdnů.
„Překážky v práci nově nejsou důvodem pro krácení dovolené, ale započítají se v omezeném rozsahu při splnění zákonných podmínek pro účely dovolené jako výkon práce. Jedná se například o rodičovskou dovolenou, karanténu či dočasnou pracovní neschopnost, která nevznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,“ upozorňuje Eduarda Hekšová.
Novela zákoníku práce pak umožňuje zaměstnanci na jeho žádost čerpat dovolenou i ve svátek, a to za předpokladu, že by v tento den pracoval.
