O politicích se často říká, že neví, co obnáší práce rukama. To ale neplatí o europoslanci Tomáši Zdechovském (KDU-ČSL), který si namísto letního odpočinku u vody vyzkoušel jako dobrovolník hned několik povolání. „Jezdil jsem do firem a za živnostníky s cílem naučit se něco nového a zároveň ukázat lidem, jak kvalitní podniky a produkty v České republice máme,“ prozradil v rozhovoru. Podle Zdechovského bylo zároveň cílem ukázat, že žádná práce nesmrdí.
Pane europoslanče, chodil jste jako teenager na brigády?
Od patnácti let jsem si vyzkoušel hodně prací, ze kterých jsem měl mozoly na rukou a bolavá záda. Po smrti svého táty jsem se jako dospívající musel zapojit do procesu, abych podpořil rodinný rozpočet. Postupně jsem si vyzkoušel práci zahradníka, prodavače, skladníka, kuchaře nebo pomocného dělníka.
Jako europoslanec to ale už nemáte zapotřebí. Proč jste se v létě rozhodl pracovat jako dobrovolník v českých firmách?
Jezdil jsem do firem a za živnostníky s cílem naučit se něco nového a zároveň ukázat lidem, jak kvalitní podniky a produkty v České republice máme. Prací europoslance je také propagovat české společnosti a jejich výrobky ve světě, o což se neustále snažím. Během pandemie jsem v europarlamentu rozdával například kvalitní české nanoroušky, které si kolegové z ostatních členských zemí náramně pochvalovali.
To musela být asi změna oproti práci v Evropském parlamentu, že?
To byla. V parlamentu trávím spoustu času pročítáním legislativních návrhů, schůzkami, domlouváním a vyjednáváním před hlasováním ve výborech a na plénu. Jde o dlouhý a náročný proces. Musím tomu věnovat obrovské množství energie a častokrát to nedopadne podle mých představ.
Souvisí nápad vyrazit jako dobrovolník do firem s vaší činností v Bruselu?
Částečně ano. Jako místopředseda výboru pro zaměstnanost a sociální záležitosti (EMPL) se zabývám podporou pracovních příležitostí po pandemii koronaviru. Jsem moc rád, že za jedno z hlavních témat si to vzala Evropská lidová strana (EPP Group in EP), která je nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu. Podnikáme řadu kroků pro vytvoření nových pracovních míst pro statisíce Evropanů. V rámci plánu obnovy po koronaviru počítáme s finanční injekcí, která nastartuje ekonomiku v zemích EU. Je důležité, aby na to myslely i členské státy a investovaly peníze z EU chytře.
Projekt jste nazval „Dobrá práce“. Proč?
Práce je základem všeho. Už můj děda mi říkával, že bez práce nejsou koláče. Věřím, že každá poctivá práce je dobrá. Prací vytváříte hodnoty, je za vámi vidět nějaký výsledek. A mě manuální práce baví, vyčistím si u ní hlavu.
Co všechno jste si vyzkoušel za povolání?
Pracoval jsem jako prodavač v zelinářství na Královéhradecku, ošetřovatel a průvodce v krokodýlí zoo v Protivíně, vyráběl jsem roušky, cédéčka a zdravotnické pomůcky ve firmách Fermata a Medin, opravoval jsem silnice v Pardubickém kraji, učil jsem v mateřské školce v Letkově u Plzně a vázal jsem květiny v květinářství v Podivíně. Celkem sedm různých povolání. Z každé mé zastávky vzniklo video, které ukazuje, jak se mi v práci (ne)dařilo. Najdete je na mém Facebooku a YouTube. Videa jsem nabídl zdarma také firmám k jejich propagaci. Chtěl bych jim i touto cestou moc poděkovat za skvělou spolupráci.
Kde vás práce nejvíce bavila?
Krmení krokodýlů považuji za velký zážitek, to se člověku jen tak nepoštěstí. Skvělou partu lidí jsem potkal třeba u cestářů v Chrudimi, kde jsem se musel hlásit už před šestou hodinou ranní. Moc mě to bavilo s dětmi v mateřské škole, ze které jsem odcházel úplně vyšťavený. Smekám před všemi učitelkami, které to denně zvládají. Je to opravdu fuška. Každá ta práce mě svým způsobem bavila a jsem moc rád, že jsem si to mohl vyzkoušet.
Plánujete v projektu „Dobrá práce“ pokračovat?
Určitě. Aktuálně se na plno věnuji své práci v Bruselu, ale už přemýšlím nad pokračováním. Pravděpodobně se do toho pustím zase v létě, až na to bude více času. Dokonce jsem obdržel už několik nabídek od firem, abych k nim přijel pracovat, čehož si nesmírně vážím.
