Od osmdesátých let minulého století se zdvojnásobil počet dní v roce, kdy teplota na některých místech světa překročí hranici 50 stupňů Celsia. Vyplývá to z velké analýzy, kterou zastřešila britská BBC. Extrémní vedra podle expertů způsobí u více lidí zdravotní problémy, častější budou také sucha nebo lesní požáry.
Mezi lety 1980 až 2009 teploty překročily hranici 50 stupňů Celsia přibližně ve čtrnácti dnech v roce. V období od roku 2010 až 2019 číslo stouplo na šestadvacet dní, přičemž počet dní, kdy teploty dosáhla pětačtyřiceti stupňů se zvýšil o čtrnáct. Extrémně horké dny se navíc čím dál častěji objevují v oblastech s tradičně mírnějším podnebím.
„Za tímto nárůstem je stoprocentně spalování fosilních paliv,“ vysvětluje náměstkyně ředitele Institutu pro změnu životního prostředí na univerzitě v Oxfordu Friederike Ottová. Celosvětová průměrná teplota stoupá, což zvyšuje pravděpodobnost výskytu extrémních veder.
Vysoké teploty podle expertů představují nebezpečí pro lidi i přírodu, ale i problémy i pro budovy, cesty a energetiku. V současné době teploměry ukazují hodnoty nad 50 stupňů Celsia zejména na Blízkém východě a v zemích Perského zálivu. Vědci však varují, že pokud nedojde k dramatickému snížení emisí skleníkových plynů, podobné teploty se začnou objevovat po celém světe.
Letos mnoho zemí zaznamenalo rekordní teploty, v Itálii ukazovaly teploměry i 48,8 stupňů Celsia, v Kanadě pak dokonce 49,6 stupňů. Za poslední desetiletí se průměrné maximální teploty na celém světě zvýšily o 0,5 stupňů Celsia, popsali odborníci. Některé oblasti se podle nich oteplují ještě rychleji. V částech Arktidy a Blízkého východu evidují více než dvoustupňové zvýšení průměrných teplot.
Zdravotními problémy v důsledku veder může do roku 2100 čelit až 1,2 miliardy lidí, tvrdí studie odborníků z Rutgersovy univerzity v americkém státu New Jersey. To je přibližně čtyřikrát víc než v současné době. Častější mají být také sucha nebo lesní požáry.
