Poslanci na středeční mimořádné schůzi jednali o pětitýdenní dovolené pro všechny zaměstnance. Nyní mají lidé podle zákona nárok na čtyři týdny odpočinku. Kvůli sporům se však sněmovna k hlasování o návrhu komunistů nedostala. Kritici upozorňují na negativní dopady na firmy, které nyní bojují s koronavirovou krizí. Negativně se k myšlence staví také samotní zaměstnavatelé. Pokud by delší dovolená nakonec prošla, budou podle Hospodářské komory muset reagovat.
Hospodářská komora upozorňuje, že uzákonění povinnosti zaměstnavatelů proplácet o týden dovolené navíc bude mít dopady na fungování hlavně malých podniků. „V případě, že poslanci vyhoví požadavku KSČM, podniky přehodnotí svou celkovou mzdovou a sociální politiku, zruší poskytování dnů dovolené navíc a zváží snížení počtu dní zdravotního volna, takzvané sick-days,“ uvedla komora. Vychází z vlastního šetření na vzorku šesti set zaměstnavatelů.
Úprava zákoníku práce podle nich zatíží ty nejmenší podniky které si na rozdíl od velkých podniků nemohou dovolit poskytovat zaměstnancům více než čtyři týdny dovolené. „Přitom právě malé podniky do 50 zaměstnanců, které tvoří drtivou většinu všech podniků v zemi, jsou dnes na pokraji existenčních potíží kvůli rok trvajícím uzávěrám. Úprava ale nakonec dolehne na všechny zaměstnavatele, protože v důsledku dominového efektu vznikne tlak na šestý a v některých případech i sedmý týden placeného volna,“ varuje Hospodářská komora.
Podle některých poslanců je třeba narovnat délku dovolené v soukromém sektoru s veřejným. To však většina zaměstnavatelů považuje za naprosto lichou argumentaci. „Zaměstnancům veřejného sektoru se na jejich platy, odměny a benefit pěti až osmi týdnů dovolené musí ze svých peněz skládat podnikatelé a zaměstnanci soukromého sektoru. Přitom jde o benefit, na jehož poskytnutí uvnitř samotné firmy dostatečné zdroje často nemají,“ vysvětlují.
Nepravdivá jsou podle komory i tvrzení, že osmdesát procent zaměstnavatelů už pět týdnů dovolené poskytuje. „Pokud by takovou argumentaci podnikatelská veřejnost měla přijmout, pak zřejmě není důvod, aby poslanci povinný týden dovolené vůbec uzákoňovali,“ reaguje Hospodářská komora. Podle ní se zavedením pětitýdenní dovolené zúží prostor pro soutěž zaměstnavatelů na trhu práce. Naprosto fatální dopad bude pak mít pro zaměstnavatele zdravotně postižených osob.
Podle analýz Hospodářské komory zaměstnavatelé za týden dovolené navíc zaplatí dalších až 26 miliard korun ročně. „Bude to mít i vážné dopady na restartování české ekonomiky. Hrubý domácí produkt bude v roce 2022 nižší přibližně až o 95 miliard korun,“ varuji zástupci firem.
„Komunisté, odboráři a sociální demokraté při prosazování této zátěže argumentují také situací v západních zemích, kde zaměstnanci odpracují méně hodin a mají delší dovolené než Češi. Už podezřelé ale je, že zapomenou vždy dodat, že například tolik zmiňované Německo má produktivitu práce, na kterou tuzemské hospodářství ještě nedosáhlo,“ vzkázala Hospodářská komora.
Česká právní úprava přitom podle ní ani nevybočuje z evropského kontextu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie stanovují minimální nárok zaměstnance na dovolenou na čtyři týdny. „Některé evropské země zvyšují nárok na dovolenou s počtem odpracovaných let nebo jej spojují s určitým druhem práce, tedy obdobně jako v Česku, kdy například státní zaměstnanci, učitelé nebo pracovníci ve ztížených pracovních podmínkách mají nárok na delší dovolenou,“ dodala komora.
