Už více než rok bojuje Česko s pandemií koronaviru, nelehká situace podle ekonoma způsobuje frustraci a únavu části společnosti. Důvodem je zejména zvyšující se nezaměstnanost a prohlubující se rozdíly mezi jednotlivými obory. Druhá a třetí vlna pandemie navíc bere práci častěji ženám než mužům.
Před začátkem současné pandemie, tedy v únoru loňského roku, bylo na úřadech práce registrováno 227 369 uchazečů o zaměstnání. Necelých 49 procent z celkového počtu pak tvořily ženy.
Koncem letošního března už však byla situace jiná. Počet uchazečů o zaměstnání stoupl na 306 616, podíl něžného pohlaví se zvedl na 50,4 procenta. „Žen, které si hledají práci za rok pandemie přibylo 43 921, zatímco mužů je o 35 326 více,“ vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda s odkazem na data úřadu práce.
Podle ekonoma jsou ženy častěji než muži zaměstnány v těžce zasažených oborech, jako jsou služby, konkrétněji pak maloobchod, ubytování, gastronomie, turistický ruch, kosmetické salony nebo například kadeřnictví. Naopak mužské obory zůstávají často pandemickou situací z velké míry nezasaženy, protože nedochází k jejich plošné uzávěře.
„Navíc se hloubí příkop právě mezi jednotlivými segmenty ekonomiky. Na jedné straně jsou odvětví prakticky nezasažená ekonomickými dopady pandemie. To jsou také ta financovaná z velké části či výhradně z veřejných rozpočtů, tedy pozice úředníků, zdravotníků, učitelů, policistů, hasičů a dalších. Pak existují odvětví pandemií naopak velmi těžce zasažená,“ varuje Kovanda.
Taková situace podle něj vytváří prostor pro společenskou polarizaci. Frustrace a únava společnosti se následně mění v hněv až vzdor vůči státu a vládě, což vede k nedostatečnému dodržování protiepidemických opatření.
„Na nedodržování restrikcí se vláda snaží reagovat restrikcemi dalšími, silnějšími, příp. jen velmi pomalým rozvolňováním. Svým způsobem se tak země ocitla v jakémsi zakletém kruhu, jejž může zcela přetnout zřejmě jen vakcinace dostatečné části populace,“ popisuje ekonom.
Negativní dopady pandemie zatím částečně tlumí vládní programy, bez kterých by nezaměstnanost byla mnohem vyšší. Podle ekonoma by se vyšplhala k deseti procentům. Programy však zůstanou v platnosti i letos. „To umožní udržet po celý letošní rok jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v EU, maximálně šestiprocentní,“ doplnil Kovanda.
Podle něj je však toto řešení vykoupeno enormním nárůstem veřejného zadlužení, neboť podpůrné programy jsou financovány právě na dluh. Ten se bude splácet v budoucnu zejména navýšením různých daní.
