Globální oteplování podle předních světových vědců v blízké budoucnosti pravděpodobně přesáhne 1,5 °C nad předindustriální úrovní a změna klimatu tak bude pokračovat po dobu života už tří generací narozených v roce 1950, 1970 a 2020. Jedna a půl stupně je přitom pro lidstvo hraniční hodnota, při které hrozí změny planety tak extrémní a nenávratné, že se lidé nebudou schopni přizpůsobit.
Nejnovější zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) ukázala, že rizika oteplování jsou větší, než se předpokládalo v době posledního hodnocení v roce 2014. Některé regiony již dosáhly určených „limitů“. Svět tedy pravděpodobně nesplní svůj klimatický cíl omezit během deseti let oteplování na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní z let 1850–1900. Nad touto hodnotou lidstvo narazí na „tvrdé limity“ adaptace. Teploty budou příliš vysoké na pěstování mnoha základních plodin. Sucha budou tak vážná, že je nebudou schopná kompenzovat ani ta nejpřísnější opatření na šetření vody.
„V roce 2018 IPCC zdůraznil bezprecedentní rozsah výzvy potřebné k udržení oteplování 1,5 °C. O pět let později se tato výzva stala ještě větší kvůli neustálému nárůstu emisí skleníkových plynů. Tempo a rozsah toho, co se dosud udělalo, a současné plány nestačí k řešení změny klimatu,“ stojí ve zprávě IPCC. Emise skleníkových plynů loni navzdory opakovaným výzvám stále rostly. Země je přitom podle zprávy musí do roku 2030 snížit téměř o polovinu, aby měl svět aspoň padesátiprocentní šanci omezit oteplování na zmíněnou hodnotu 1,5 stupně.
Pokud státy nepřijmou nové environmentální politiky a rychle neodkloní své ekonomiky od fosilních paliv, globální průměrné teploty by se mohly do konce století oteplit o 3,2 stupně Celsia. V tomto scénáři se dnes narozené dítě dožije zvýšení mořské hladiny o desítky centimetrů, vyhynutí stovek druhů rostlin i zvířat a migrace milionů lidí z míst, kde již nemohou přežít.
Už loni uvedla Světová meteorologická organizace ve své tiskové zprávě, že hodnota globálního oteplování dosáhla v předchozím roce 1,1 stupně. Ve zprávě IPCC nyní vědci píší, že „rizika plynoucí z této relativně nízké úrovně oteplování se ukazují být větší, než vědci předpokládali“ – ne kvůli chybě v jejich výzkumu, ale proto, že člověkem vybudovaná infrastruktura, sociální sítě a ekonomické systémy se ukázaly jako výjimečně citlivé i na malé množství klimatické změny.
Svět již má podle IPCC všechny znalosti, nástroje a finanční zdroje potřebné k dosažení svých klimatických cílů, ale okno lidstva pro akci se rychle uzavírá. „Změna klimatu je hrozbou pro lidskou pohodu a planetární zdraví,“ uvádí zpráva s tím, že katastrofu je nyní možné odvrátit pouze „důkladným, rychlým a okamžitým“ úsilím napříč všemi aspekty společnosti.
„Není to jen způsob, jakým vyrábíme a využíváme energii,“ řekl Christopher Trisos, ředitel Climate Risk Lab v rámci Africké iniciativy pro klima a rozvoj na Univerzitě v Kapském Městě a jeden z hlavních autorů zprávy IPCC. „Je to způsob, jakým konzumujeme potraviny, způsob, jakým chráníme přírodu,“ přiblížil.
K výsledkům zprávy se vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres. „Klimatická časovaná bomba tiká,“ řekl. Nová varování ale podle něj mohou sloužit jako „příručka pro přežití lidstva“.
„Náš svět potřebuje opatření v oblasti klimatu na všech frontách,“ dodal a vyzval bohatší země, aby výrazně zlepšily své cíle v oblasti čistých nulových emisí skleníkových plynů a snažily se dosáhnout tohoto cíle co nejblíže k roku 2040, spíše než do roku 2050, jak bylo původně plánováno. Upozornil, že rozvíjející se ekonomiky včetně Číny a Indie, které plánují dosáhnout čisté nuly v roce 2060 a 2070, si musí pospíšit. Šéf OSN také vyzval svět k postupnému vyřazení uhlí, ropy a plynu, které jsou zodpovědné za více než tři čtvrtiny globálních emisí skleníkových plynů.
Během posledních let už lidstvo zažívá extrémní počasí a meteorologické jevy. Vědci ale očekávají, že sled těchto ničivých jevů bude pokračovat, včetně záplav, požárů a sucha, o kterých navíc tvrdí, že budou častější a intenzivnější s každým zlomkem stupně oteplení.
Autoři zprávy IPCC nakonec uvádí, že hodnocení přichází v momentě pravdy pro klimatická opatření. Počínaje letošním rokem jsou státy povinny začít revidovat své závazky ke snižování emisí, které učinily v Paříži v roce 2015.
„Toto je skutečně jedinečný okamžik pro život,“ řekla Kaisa Kosonenová, expertka na klima z Greenpeace International, která minulý týden zastupovala neziskovou organizaci na schůzce ministrů pro životní prostředí ve Švýcarsku. „Hrozby jsou větší než kdykoli předtím, ale stejně jsou na tom také naše příležitosti pro změnu,“ doplnila.
