Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) již šest let provádí kontroly v restauracích a dalších stravovacích zařízeních. Porušení právních předpisů pak odhalila zhruba v každé čtvrté. Podle inspektorů jsou právě provozovny společného stravování nejproblematičtější segment.
Za šest let kontrol Státní zemědělská a potravinářská inspekce provedla 73 805 kontrol, v 19 512 případech odhalila porušení právních předpisů. Pochybení tak inspektoři zjistili u více než čtvrtiny provozoven. „SZPI považuje fakt, že cca každá čtvrtá kontrola ve společném stravování zjistila porušení právních předpisů za neakceptovatelný a dále bude vyvíjet maximální úsilí o zlepšení situace v segmentu,“ uvedl mluvčí inspektorů Pavel Kopřiva.
Podle SZPI se díky kontrolám snížilo množství prohřešků zejména v oblastech ohrožujících zdraví zákazníků. „Po zahájení kontrol v roce 2015 v restauracích se ukázalo, že jejich stav je velmi zanedbaný, významná část provozovatelů si není vědoma ani nezákladnějších povinností a inspektoři byli nuceni na místě uzavřít 144 provozoven společného stravování pro neakceptovatelný hygienický stav,“ vysvětlil Kopřiva s tím, že v roce 2020 už inspektoři uzavřeli pouze 22 provozoven. O rok dříve, tedy před začátkem pandemie, šlo o 49 provozoven.
Důvodem pro uzavření byla dlouhodobá rezignace na úklid v provozovně, rizikový technický stav zařízení a prostor provozovny, zaplísnění prostor a chladících zařízení, výskyt škůdců a absence jejich regulace, chybějící přívod teplé vody, nevyhovující podmínky skladování nebo nezvládnutý odvoz odpadů. Podle inspektorů tato pochybení přímo ohrožovala zdraví spotřebitelů.
SZPI se při kontrolách zaměřuje na hygienické a mikrobiologické požadavky. Zde patří například zajištění provozní hygieny, prevence šíření onemocnění z potravin, postupy k regulaci škůdců, zdravotní způsobilost zaměstnanců nebo přítomnost zdraví škodlivých mikroorganismů. „Zlepšení situace inspekce konstatovala v oblasti značení alergenních látek v pokrmech, kdy v roce 2015 chybovalo 18 % provozovatelů, v roce 2019 6,1 %, o rok později už jen 5,1 %,“ prozradil mluvčí inspektorů.
Podle Kopřivy představuje výrazný problém společného stravování, který nebyl před rokem 2015 systémově řešen, klamání spotřebitele a falšování. Jde o praxi, kdy je v nabídce uvedená složka pokrmu nahrazena jinou, typicky levnější složkou. Řada provozovatelů klame spotřebitele například uváděním složek mozzarella, smažený sýr, smažený Eidam, přičemž kontrola potvrdla použití levnější náhražky z rostlinného tuku. „Falšování a klamání spotřebitele inspektoři zjistili u 23 % z celkem 10 451 hodnocených vzorků pokrmů a nápojů,“ dodal Kopřiva.
