Stále ještě zůstává v čerstvé paměti kauza Katargate, která se nedávno řešila v Evropském parlamentu v souvislosti s úplatky politiků a zaměstnanců Evropského parlamentu ze strany Kataru. Jednou z propíraných věcí byla i činnost neziskovek hájících zájmy cizích mocností. Dosavadní odhalení ukázala, že jedna nebo více nevládních organizací byly založeny za účelem krytí zločinecké organizace. Zní pak směřovaly úplatky z Kataru socialistickým politikům figurujícím v této kauze a jejich zaměstnancům.
Šlo tedy o jasný pokus ovlivňovat rozhodování na evropské úrovni ve prospěch cizího aktéra. Mohli jsme se přesvědčit o tom, jak je nutné nastavit jasná pravidla pro neziskové organizace v Evropském parlamentu.
Zelená nadace financovaná Gazpromem
Tato kauza nebyla zdaleka jediná svého druhu. Až překvapivě málo se v dnešní době, kdy Evropa musí intenzivně řešit otázku bezpečnosti, zmiňují další případy vměšování přes neziskové organizace. Bylo by naivní domnívat se, že podobný problém musí řešit pouze Evropský parlament.
Děje se tak i v jednotlivých národních státech a dlouhodobě je to třeba i Rusko, které využívá nevládní organizace k prosazování vlastních mocenských zájmů. Ostatně o tom svědčí i jedna nedávná kauza v Německu.
V ní vyšlo najevo, že nadaci Stiftung Klima- und Umweltschutz MV (Nadace pro ochranu klimatu a životního prostředí) šly peníze od Gazpromu. Jednalo se o účelově založenou nadaci. Založená byla vládou spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko z iniciativy sociálnědemokratické premiérky Manuely Schwesigové v lednu 2021, kdy byl plynovod Nord Stream 2 téměř dokončen.
Náplní nadace měla být podpora role obnovitelných zdrojů a plynu jako překlenovací technologie k čistším palivům. Skutečnost však byla výrazně odlišná.
Podezření však budí už samotné financování nadace. Na její činnost přispívala samozřejmě vláda zmíněné spolkové země, která podle regionálního veřejného kontrolního úřadu vložila do nadace 200 000 eur. Zjistilo se, že nadace měla rovněž dostat 20 milionů eur od švýcarské společnosti Nord Stream 2 AG, kterou vlastní ruský Gazprom.
Jak nedávno prohlásil ve spolkovému parlamentu, Bundestagu, Mario Czaja z opozičních křesťanských demokratů (CDU), „namísto toho, aby se nadace soustředila na ochranu klimatu, měla za cíl uvést Nord Stream 2 do provozu za každou cenu, obejít případné sankce a připravit cestu k podnikání pro ruskou státní společnost.“
Nadace se totiž přímo zapojila do samotné výstavby plynovodu, zadávání zakázek a placení dodavatelů. Koupila také „modrou loď“, která sloužila k připevnění potrubí ke dnu Baltského moře.
Součást Putinovy strategie
Nikdo nemohl být zmíněnou kauzou překvapený. Kreml už dlouho předtím využíval nevládní organizace k prosazování vlastních zájmů na obou stranách Atlantiku, tedy jak v Evropě, tak i v USA.
Účelem bylo podporovat především ty zelené organizace, které bojovaly proti frakování břidlicového plynu a ropy a podkopávaly tím snahy zbavit se závislosti na Rusku. Putin uplatňoval tuto strategii dlouhodobě, nicméně hrozbu nebral nikdo dostatečně vážně.
Už před devíti lety, v roce 2014, přitom citoval britský deník Guardian tehdejšího generálního tajemníka NATO Anderse Fogh Rasmussena. Ten tehdy prohlásil, že se setkal „se spojenci, kteří mohou hlásit, že Rusko v rámci svých sofistikovaných informačních a dezinformačních operací aktivně spolupracovalo s takzvanými nevládními organizacemi – ekologickými organizacemi bojujícími proti břidlicovému plynu – aby udrželo evropskou závislost na dováženém ruském plynu.“
Rusko investovalo spoustu peněz do neziskovek
Také studie think-tanku Wilfried Martens Centre for European Studies z roku 2016 přímo zmiňuje, že těžba břidlicového plynu v EU by představovala pro Rusko citelnou ránu kvůli jeho finanční závislosti na vývozu plynu do EU. Ruská vláda proto investovala 82 milionů eur do nevládních organizací, jejichž úkolem bylo přesvědčovat vlády v zemích EU, aby upustily od záměru těžit břidlicový plyn.
Ovlivňováním veřejného mínění a evropské politiky proti těžbě fosilních paliv frakováním chtělo Rusko dosáhnout toho, aby jeho producenti ropy a zemního plynu nemuseli čelit větší konkurenci, mohli si i nadále účtovat vyšší ceny a měli tak i nadále zajištěné větší zisky.
Cílem Ruska tedy bylo udržet Evropu ještě více závislou na ruských fosilních palivech, přičemž některé ekologické organizace zde sloužily jako užiteční idioti. Když k tomu přičteme ještě nerozumnou politiku mnoha evropských představitelů, kteří přímo spoléhali na ruský plyn z Nord Streamu, měla Evropa zaděláno na veliký problém, který Evropa pocítila loni záhy po ruském napadení Ukrajiny.
Většina neziskových organizací se věnuje činnosti prospěšné pro celou společnost. Bohužel to ale neplatí o všech. Některé naopak mohou sloužit zájmům nepřátelských mocností.
Ponaučení
Vměšování cizích zemí využívajících neziskové organizace představuje reálný problém, který si určitě zaslouží větší pozornost. Neziskové organizace prosazující politické cíle musí být transparentní. V EP už se problém začal vlivem kauzy Katargate řešit a je i v zájmu jednotlivých členských zemí, aby pro jejich činnost také zavedly jasná pravidla, pokud je ještě nemají.
Přeji hezký den a veselou mysl!
Autor je europoslanec za KDU-ČSL.
