Vedle nejrozšířenějšího kravského mléka se nejen v Česku používá také kozí či ovčí. Ty ale v běžných obchodech budete hledat obtížněji. Zato nabídka rostlinných náhražek se každým dnem rozšiřuje. Jsou ale zdravější, než běžná mléka? Odborníci nyní poradili, čím se řídit při jejich nákupu a konzumaci.
Trend rostlinných mlék se v posledních letech rozšířil natolik, že jejich nabídka v supermarketech často předčí ta obyčejná. K dostání jsou tak kokosová, rýžová, sójová, ovesná, mandlová nebo konopná mléka. Některá se dokonce prodávají i v ochucených variantách.
Všeobecně se tvrdí, že rostlinné nápoje jsou šetrnější k životnímu prostředí, jsou ale lepší pro lidské zdraví? Na tuto otázku se jednoduchá odpověď hledá stěží. Vše záleží na tom, z čeho se mléka vyrábějí, jak se vyrábějí, co se do nich přidává a předně – kdo je bude konzumovat.
Je jasné, že pokud trpí člověk intolerancí k mléčným výrobkům – takzvanou alergií na laktózu – měl by se pití živočišného produktu nejspíš vyhnout. Rostlinná mléka jsou tak pro takové jedince skvělou náhražkou. Měl by ale zdravý člověk takovéto nápoje konzumovat?
Pozor na hormony, přidaný cukr a zahušťovadla
Některá živočišná mléka mohou obsahovat vyšší množství hormonů. Obecně ale platí, že se jejich množství přísně hlídá a reguluje. Rostlinná mléka na druhou stranu velmi často obsahují přidaný cukr nebo karagenan, který se používá jako zahušťovadlo.
„Kravské mléko ve všech formách bude vždy obsahovat nějaké množství přírodního růstového hormonu. Některé však mohou obsahovat syntetický růstový hormon známý jako rgGH nebo rbST,“ prozradila pro magazín HuffPost lékařka Gretchen San Miguelová, která zároveň poukazuje na to, že právě tyto syntetické hormony můžou stát za antibiotickou rezistencí.
Na to, že nelze zobecňovat, zda je pro zdraví prospěšnější živočišné či rostlinné mléko, upozornila odbornice na stravování Kylene Bodenová. „Podílí se na tom několik faktorů jako životní styl, genetika či zdravotní historie,“ upřesnila Bodenová. Podle ní to ale u konkrétního jedince určit lze.
Živočišné a rostlinné mléko většinou obsahuje stejné množství živin. K tomu rostlinnému se ale přidávají uměle, naopak kravské je přirozeně obsahuje. Jsou to látky jako vápník, vitamin D, draslík, Omega-3 mastné kyseliny, hořčík a další.
Nic není černobílé
Pokud trpíte srdečním onemocněním a snažíte se vyhnout nasyceným tukům, měli byste pití kravského mléka vypustit, výjimkou je pouze to odstředěné. Vyhýbáte-li se sacharidům, rozhodně nepijte ovesné mléko – to může obsahovat až 15 gramů cukrů na porci.
„Rýže a oves budou mít vyšší množství přirozeně se vyskytujících sacharidů a méně tuku než mandle nebo kokosové ořechy,“ vysvětluje Bogdenová. Podle ní byste měli při výběru rostlinných náhražek zohlednit svůj zdravotní stav.
Vliv rostlinných mlék na životní prostředí
Konopné mléko
Konopí roste velmi rychle, daří se mu na různých typech půdy a nevyžaduje hnojiva ani pesticidy. Postačí mu také relativně malé množství vody.
Ovesné mléko
Produkce ovesného mléka má o 80 procent nižší emise skleníkových plynů, než výroba toho kravského. Zároveň zabere o 80 procent méně půdy a spotřebuje o 60 procent méně energie. Problémem ale je, že je oves často kontaminována glyfosátem.
Sójové mléko
Výroba sóji bývá často spojována se zničením Amazonského pralesa, velká část sóji z Jižní Ameriky se však používá jako krmivo. Pro lidskou spotřebu se sója pěstuje spíše ze Severní Ameriky, Evropy nebo Asie. Výhodou je, že se na sójové mléko spotřebuje méně než desetina vody, co u výroby mandlového mléka.
Mandlové mléko
Na výrobu mandlového mléka se využívá neuvěřitelné množství vody. V Kalifornii, kde se pěstuje až 80 procent mandlí na celém světě, padne na výrobu mandlového mléka až 10 procent vody v celém regionu. To přispívá k ničivému suchu a výraznému poklesu spodní vody. Na jednu mandli se odhaduje spotřeba až 3,2 galonů vody, tedy přes 12 litrů.
