Mimořádná opatření, která nařídila kvůli koronaviru vláda, mají zásadní dopad na zaměstnance i zaměstnavatele. Co znamená karanténa? Co dělat, když se bojíte jít do práce? Nejen na to jsme se zeptali právníků z kanceláře Kruták & Partners.
Mnoho zaměstnanců si vzhledem k aktuální situaci pokládá otázku, co jim může firma nařídit a na co mají nárok. Společně s právníky z kanceláře Kruták & Partners jsme proto nyní shrnuli vše, co mohou v souvislosti s šířením nákazy koronaviru chtít firmy po svých zaměstnancích a naopak jaká jsou jejich práva.
„Zaměstnavatel je v první řadě povinen minimalizovat rizika spojená s výkonem práce a přijmout vhodná opatření na ochranu zdraví zaměstnanců při práci,“ vysvětluje Renata Romanová z Kruták & Partners.
Firma musí zároveň omezit všechny práce, které nejsou významné pro zachování její činnosti a omezit setkávání velkého množství lidí. „Zaměstnavatelé by měli v maximální míře umožnit zaměstnancům práci z domu či čerpání dovolené,“ upozorňuje Romanová. Pokud to druh práce neumožňuje, je firma povinna minimalizovat rizika nákazy.
To v praxi znamená, že musí omezit počet zaměstnanců na jednom pracovišti, zavést směnný provoz, zajistit hygienické pomůcky, omezit osobní schůzky a porady svolávat opravdu jen v nejnutnějších případech a za účasti minimální počtu osob.
„Zaměstnavatel by měl zajistit čištění společných prostor v pravidelných intervalech. Dále je také nezbytné minimalizovat služební cesty jen na skutečně nejnutnější případy,“ doplňuji právníci.
Mohu odmítnou jít do práce?
Zaměstnanec může odmítnou nastoupit do práce, ale pouze pokud bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných osob. Vždy ale záleží na konkrétních okolnostech.
Karanténa
Pokud je zaměstnanec v povinné karanténě, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen omluvit jeho nepřítomnost v práci. Zaměstnanec má po dobu prvních 14 dnů karantény nárok na náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Od 15. dne pak čerpá běžnou nemocenskou.
O nařízení, trvání a ukončení karantény rozhoduje krajská hygienická stanice nebo praktický lékař, který vydá zaměstnanci „Oznámení o nařízení karantény“. Krajská hygienická stanice nebo lékař zároveň tuto informaci zasílá na Okresní správu sociálního zabezpečení, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, ve kterém byla karanténa nařízena. Zaměstnanec je také povinen vše oznámit v práci.
„Pokud se zaměstnanec vrátí z dovolené v rizikové oblasti a nepřihlásí se u praktického lékaře či krajské hygienické stanici, a zaměstnavatel má důvodnou obavu, že je nakažen, může se zaměstnavatel obrátit přímo na krajskou hygienickou stanici,“ vysvětluje právnička Romanová a upozorňuje, že zaměstnanci v takovém případě hrozí pokuta až 3 miliony korun.
Dobrovolná karanténa
„Zaměstnavatel může zaměstnancům nařídit tzv. dobrovolnou karanténu. Jedná se v podstatě o překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce. Zaměstnanci v takovém případě náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku,“ popisuje Romanová.
Práce z domova
Zaměstnavatel se zaměstnancem se můžou dohodnout na práci mimo obvyklé pracoviště, tedy například z domova (tzv. homeoffice). S tím však musí souhlasit obě strany.
Dovolená
Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout také na čerpání dovolené. „Obecně platí, že dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem,“ upozorňuje právnička s tím, že lhůtu lze samozřejmě po dohodě zkrátit. Bez dohody se zaměstnancem firma nařídit dovolenou ze dne na den nemůže.
Pouze z provozních důvodů může zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců nařídit hromadné čerpání dovolené. Maximální doba je však dva týdny. „I v případě hromadného čerpání dovolené musí zaměstnavatel dodržet lhůtu pro oznámení, a to alespoň 14 dnů přede dnem nástupu na dovolenou,“ doplňuje Romanová.
Ošetřovné
Jde o dávku vyplácenou z nemocenského pojištění, na kterou má zaměstnanec nárok v případě, že nemůže pracovat, protože musí pečovat o dítě mladší 10 let, a to z důvodu uzavření školy. Maximální doba čerpání ošetřovného je 9 kalendářních dnů. Výjimku má rodič samoživitel, který může čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dnů.
Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne je 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Vláda ve čtvrtek 19. března schválila možnost čerpání ošetřovného po celou dobu epidemie koronaviru. Úpravu ještě musí schválit sněmovna.
Neplacené volno
Zaměstnavatel může rovněž vyhovět žádosti zaměstnance o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy. Neplacené volno však zaměstnavatel nařídit nemůže.
Částečná nezaměstnanost
„O částečnou nezaměstnanost se jedná v případě, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvod dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách,“ vysvětluje Romanová z Kruták & Partners. Smyslem je zachovat co největší počet pracovních míst. V opačném případě by totiž musela firma propouštět.
Výši náhrady mzdy stanovuje dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. „Nejméně musí náhrada činit 60 % průměrného výdělku. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem,“ dodala právnička.
| Vytvořeno ve spolupráci s advokátní kanceláří |  |
