Řada českých firem zavádí v souvislosti s koronavirem mimořádná opatření. Jejich zaměstnanci však často netuší, na co mají v takových případech nárok. Odboráři proto nyní vydali přehled práv a povinností.
Zaměstnavatelé kvůli koronaviru například omezují cesty svých pracovníků na služební cesty nebo zavádějí hygienická opatření. Lidé, kteří se vrátili z rizikových zemích, museli v řadě případů zůstat doma. Na Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) chodí řada dotazů, jak má být zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců v době takové epidemie.
Odboráři proto nyní zveřejnili stručný přehled povinností zaměstnavatele a práv zaměstnanců. Všechna zavedená pravidla musejí být především v souladu se zákoníkem práce. Oblast hygieny práce se pak řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví. Zaměstnavatelé jsou podle zákoníku práce povinní zajistit dostatek pitné vody a vody pro osobní hygienu. Dále musejí zajistit úklid prostorů nebo mycí a desinfekční prostředky. Pokud firma není schopna rizika odstranit nebo omezit, je povinna poskytnout zaměstnancům osobní ochranné prostředky.
Na žádost svých zaměstnanců může firma povolit kratší pracovní domu, práci z domova (tzv. homeworking) nebo neplacené volno. Na základě vlastního rozhodnutí může zaměstnavatel dát svým pracovníkům dovolenou s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Dále má právo stanovit prostoj v práci s náhradou mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku nebo dohodnout s odborovou organizací jinou překážku s náhradou mzdy minimálně ve výši 60 % průměrného výdělku.
Jak je to s karanténou?
Zákoník práce myslí také na pracovní neschopnost a nařízenou karanténu. Během ní mají zaměstnanci právo na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr po dobu 14 dnů trvání pracovní neschopnosti či karantény. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti se nemocenská nebo karanténa řídí zákoníkem práce a zákonem o nemocenském pojištění.
Nemocné dítě nebo člen rodiny
Zaměstnanec má nárok také na ošetřovné, a to v případě, že se stará o dítě mladší deseti let, které onemocnělo nebo utrpělo úraz. Ošetřovné dostane i tehdy, pokud se stará o jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou.
„Podpůrčí doba u ošetřovného činí 9 kalendářních dnů a v případě ošetřování dítěte mladšího 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku 16 kalendářních dnů,“ vysvětlují odboráři na svém webu.
