Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla hodnoty 35 285 korun hrubého, což bylo o 1 089 korun více než ve stejném období před rokem. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nominální průměrná mzda meziročně vzrostla o 3,2 procenta. To vzhledem k velikosti inflace podle ekonomů znamená, že reálná průměrná mzda vzrostla jen o jedno procento.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se v Česku rozevírají mzdové nůžky. „Mzdy rostou pomalu, důchodci nebo zdravotníci si ale stěžovat nemohou, zato kuchaři, číšníci nebo recepční pláčou,“ upozorňuje Kovanda s tím, že růst mezd v prvním čtvrtletí zaostal za očekáváním.
V prvním čtvrtletí 2020 dosahovala průměrná mzda 34 141 korun, letos v prvním čtvrtletí představovala 35 285 korun. Nejoptimističtější odhady počítaly s tím, že se přiblíží úrovni 36 tisíc korun. „I letos platí, že dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je mzda průměrná. Mediánová mzda činila letos v prvním čtvrtletí 29 867 korun. To znamená, že přesně polovina zaměstnanců v ČR má mzdu nižší, než je tato částka, druhá polovina ji pak má vyšší,“ vysvětluje Kovanda.
Letos v prvním čtvrtletí mzdový růst táhlo přidávání ve veřejném sektoru. „Vláda si totiž i loni jako jednu ze svých priorit vetkla zvyšování platů ve zdravotnictví, sociálních službách a školství. Výrazně tak meziročně narostla mzda v oblasti zdravotní a sociální péče, a to o více než jedenáct procent,“ přiblížil ekonom. „Stav, kdy platy ve sféře placené z veřejných rozpočtů rostou citelně rychleji než mzdy sféry soukromé, není dlouhodobě udržitelný, neboť je to soukromá sféra, která vydělává na sféru veřejnou,“ varuje Kovanda.
Výrazné zpomalení mzdového růstu letos nastává v průmyslu či stavebnictví. S poklesem dynamiky mzdového růstu se pochopitelně musí sžít také sektor služeb. „V oblasti kultury a rekreace a pak také v oblasti ubytování a stravování mzdy dokonce poklesly, a to meziročně o 5,1, respektive 2,6 procenta,“ uvedl ekonom.
Podle něj tak dochází k určitému rozevírání nůžek. „To znamená, že část obyvatel Česka zůstává z ekonomického hlediska pandemickou situací prakticky nezasažena. Vedle zaměstnanců veřejné sféry se jedná také třeba o starobní důchodce nebo zaměstnance soukromé sféry v sektorech, jako je e-commerce či obecněji informační a komunikační technologie, kterým pandemická situace poskytla dodatečný růstový impuls,“ tvrdí Kovanda.
Jiná část obyvatel je na tom však hůře. I když většinou hned nepřicházejí o zaměstnání, což je z velké části díky vládním programům, podle ekonoma pociťují znatelně slabší růst, případně přímo pokles své životní úrovně.
„Nejvíce klesaly mzdy v kultuře, zábavním a rekreačním průmyslu či ubytovacích a stravovacích službách. Naopak nejvíce si polepšili lidé věnující se nemovitostem, zdravotní a sociální péči či výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla,“ doplnil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Za celý rok by reálné mzdy měly vzrůst o dvě procenta, ovšem jen díky růstu platů ve veřejné sféře. Zaměstnanci soukromé sféry se sice letos dočkají nárůstu mezd nominálních, avšak ten nebude stačit na pokrytí poměrně citelné inflace, převyšující úroveň dvouprocentního cíle České národní banky, takže reálně si mírně pohorší – jejich kupní síla mírně klesne,“ uzavřel Kovanda.
