Mzdy v Česku rostly v posledních pěti letech jedním z nejrychlejších temp ze zemí Evropské unie. Více si lidé polepšili už jen v pěti zemích z celé sedmadvacítky. Vyplývá to z nově zveřejněných dat Eurostatu. Více peněz berou například zaměstnanci v gastronomii nebo ve zdravotnictví.
Čechům pracujícím v soukromé sféře vzrostly mzdy mezi lety 2016 a 2020 mzdy o více než třetinu, konkrétně o 33,5 procenta. „To v celounijním měřítku stačilo na celkově šesté místo. Přitom průměr za celou EU činí 12,3 procenta. Rychleji mzdy rostly v soukromé sféře rumunské, litevské, maďarské, bulharské a lotyšské,“ vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda s odkazem na data evropské statistického úřadu Eurostat.
Ve veřejné sféře byl nárůst ještě citelnější, za posledních pět let vzrostly platy nominálně o 46,3 procenta. Rychleji se navyšovaly platy pouze v Rumunsku, Litvě, Bulharsku a Maďarsku, průměrný nárůst v Evropské unii pak byl 12,6 procenta.
„V Česku tedy růst mezd v soukromé sféře poměrně výrazně, mnohem výrazněji než v EU jako celku, zaostal za růstem platů ve sféře veřejné. Nárůst mezd v soukromé sféře totiž odpovídal pouze 72,4 procenta nárůstu platů ve sféře veřejné. Průměr za celou EU přitom pro tento ukazatel v daném období činil 97,6 procenta,“ popsal ekonom.
Nejvíc si polepšili pracovníci v ubytování a gastronomii, ve zdravotnictví a sociálních službách a ve školství. „Nárůst v oboru ubytování a gastronomie souvisí také se zavedením elektronické evidence tržeb koncem roku 2016, která přiměla podnikatele a firmy v daném oboru vyplácet pracovníky oficiálně, takže bylo možné dané výdělky lépe statisticky podchytit,“ uvedl Kovanda.
Růst mezd a platů 2016 – 2020 (v %) | ||||
Soukromý sektor | Veřejný sektor | |||
Rumunsko | 82,2 | Rumunsko | 134,5 | |
Litva | 81,2 | Litva | 89,9 | |
Maďarsko | 51,4 | Bulharsko | 54,8 | |
Bulharsko | 41,7 | Maďarsko | 54,8 | |
Lotyšsko | 34,0 | Česká republika | 46,3 | |
Česká republika | 33,5 | Slovensko | 45,0 | |
Slovensko | 31,2 | Lotyšsko | 38,6 | |
Polsko | 27,4 | Estonsko | 36,2 | |
Estonsko | 24,3 | Polsko | 30,0 | |
Slovinsko | 17,4 | Slovinsko | 23,4 | |
Chorvatsko | 14,2 | Chorvatsko | 19,4 | |
Portugalsko | 13,9 | Malta | 18,7 | |
Rakousko | 13,1 | Portugalsko | 17,9 | |
Irsko | 13,0 | Německo | 13,4 | |
Evropská unie | 12,3 | Lucembursko | 13,1 | |
Nizozemsko | 11,9 | Evropská unie | 12,6 | |
Německo | 11,4 | Rakousko | 11,8 | |
Malta | 10,9 | Švédsko | 11,4 | |
Eurozóna | 10,6 | Nizozemsko | 11,0 | |
Lucembursko | 9,3 | Eurozóna | 10,7 | |
Francie | 9,2 | Kypr | 9,5 | |
Švédsko | 9,0 | Irsko | 8,7 | |
Dánsko | 8,7 | Španělsko | 8,6 | |
Belgie | 8,4 | Dánsko | 8,4 | |
Itálie | 8,0 | Francie | 8,0 | |
Španělsko | 7,9 | Belgie | 7,3 | |
Kypr | 6,4 | Finsko | 5,6 | |
Finsko | 5,7 | Itálie | 5,6 | |
ZDROJ: Eurostat |
Mzdy zaměstnanců v gastronomii a ubytovacích službách v Česku tak rostly dokonce druhým nevýraznějším tempem v celé Evropské unii. Rychleji než českým servírkám, kuchařům či číšníkům a dalším pracovníkům oboru rostly v uplynulých pěti letech mzdy už jen jejich litevským protějškům.
„Výrazný nárůst platů ve zdravotnictví a školství pak souvisí s poměrně mohutným přidáváním v těchto oborech v režii státu, který si učitele či sestřičky a další pracovníky daných oborů stanovil za svoji prioritu,“ vysvětluje ekonom.
Naopak nejméně si v posledních pěti letech polepšili pracovníci ve finančních službách a pojišťovnictví. „To ovšem dlouhodobě vykazují vysoce nadprůměrně mzdy, takže vývoj posledních pěti lety znamená prakticky jen to, že pracovníci většiny jiných oborů pouze o něco stáhli jejich stále znatelný mzdový náskok,“ doplnil Kovanda.