Mzdy v Česku rostly v posledních pěti letech jedním z nejrychlejších temp ze zemí Evropské unie. Více si lidé polepšili už jen v pěti zemích z celé sedmadvacítky. Vyplývá to z nově zveřejněných dat Eurostatu. Více peněz berou například zaměstnanci v gastronomii nebo ve zdravotnictví.

Čechům pracujícím v soukromé sféře vzrostly mzdy mezi lety 2016 a 2020 mzdy o více než třetinu, konkrétně o 33,5 procenta. „To v celounijním měřítku stačilo na celkově šesté místo. Přitom průměr za celou EU činí 12,3 procenta. Rychleji mzdy rostly v soukromé sféře rumunské, litevské, maďarské, bulharské a lotyšské,“ vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda s odkazem na data evropské statistického úřadu Eurostat.

Ve veřejné sféře byl nárůst ještě citelnější, za posledních pět let vzrostly platy nominálně o 46,3 procenta. Rychleji se navyšovaly platy pouze v Rumunsku, Litvě, Bulharsku a Maďarsku, průměrný nárůst v Evropské unii pak byl 12,6 procenta.

V Česku tedy růst mezd v soukromé sféře poměrně výrazně, mnohem výrazněji než v EU jako celku, zaostal za růstem platů ve sféře veřejné. Nárůst mezd v soukromé sféře totiž odpovídal pouze 72,4 procenta nárůstu platů ve sféře veřejné. Průměr za celou EU přitom pro tento ukazatel v daném období činil 97,6 procenta,“ popsal ekonom.

Nejvíc si polepšili pracovníci v ubytování a gastronomii, ve zdravotnictví a sociálních službách a ve školství. „Nárůst v oboru ubytování a gastronomie souvisí také se zavedením elektronické evidence tržeb koncem roku 2016, která přiměla podnikatele a firmy v daném oboru vyplácet pracovníky oficiálně, takže bylo možné dané výdělky lépe statisticky podchytit,“ uvedl Kovanda.

Růst mezd a platů 2016 – 2020 (v %)
Soukromý sektor



Veřejný sektor
Rumunsko 82,2 Rumunsko 134,5
Litva 81,2 Litva 89,9
Maďarsko 51,4 Bulharsko 54,8
Bulharsko 41,7 Maďarsko 54,8
Lotyšsko 34,0 Česká republika 46,3
Česká republika 33,5 Slovensko 45,0
Slovensko 31,2 Lotyšsko 38,6
Polsko 27,4 Estonsko 36,2
Estonsko 24,3 Polsko 30,0
Slovinsko 17,4 Slovinsko 23,4
Chorvatsko 14,2 Chorvatsko 19,4
Portugalsko 13,9 Malta 18,7
Rakousko 13,1 Portugalsko 17,9
Irsko 13,0 Německo 13,4
Evropská unie 12,3 Lucembursko 13,1
Nizozemsko 11,9 Evropská unie 12,6
Německo 11,4 Rakousko 11,8
Malta 10,9 Švédsko 11,4
Eurozóna 10,6 Nizozemsko 11,0
Lucembursko 9,3 Eurozóna 10,7
Francie 9,2 Kypr 9,5
Švédsko 9,0 Irsko 8,7
Dánsko 8,7 Španělsko 8,6
Belgie 8,4 Dánsko 8,4
Itálie 8,0 Francie 8,0
Španělsko 7,9 Belgie 7,3
Kypr 6,4 Finsko 5,6
Finsko 5,7 Itálie 5,6
ZDROJ: Eurostat

Mzdy zaměstnanců v gastronomii a ubytovacích službách v Česku tak rostly dokonce druhým nevýraznějším tempem v celé Evropské unii. Rychleji než českým servírkám, kuchařům či číšníkům a dalším pracovníkům oboru rostly v uplynulých pěti letech mzdy už jen jejich litevským protějškům.

„Výrazný nárůst platů ve zdravotnictví a školství pak souvisí s poměrně mohutným přidáváním v těchto oborech v režii státu, který si učitele či sestřičky a další pracovníky daných oborů stanovil za svoji prioritu,“ vysvětluje ekonom.

Naopak nejméně si v posledních pěti letech polepšili pracovníci ve finančních službách a pojišťovnictví. „To ovšem dlouhodobě vykazují vysoce nadprůměrně mzdy, takže vývoj posledních pěti lety znamená prakticky jen to, že pracovníci většiny jiných oborů pouze o něco stáhli jejich stále znatelný mzdový náskok,“ doplnil Kovanda.