V sobotu večer šokovalo celé Česko prohlášení premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). Do výbuchů ve Vrběticích v roce 2014 byli podle zjištění BIS zapojeni příslušníci ruské tajné služby. Rostoucí diplomatické napětí s Ruskem by však nemělo výrazněji zasáhnout českou ekonomiku. Dopady by mohla pocítit jen některá odvětví, prozradil investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select Richard Bechník.
Rusko musí nyní vysvětlovat vojenské aktivity v blízkosti ukrajinských hranic a obvinění z přímé spojitosti s explozí v muničním skladu ve Vrběticích. „Rostoucí diplomatické napětí mezi Českem a Ruskem by nemělo výrazněji zasáhnout českou ekonomiku. V poslední dekádě dál klesal podíl českých vývozů do Ruska, a to ze zhruba 4 procent v roce 2012 na necelá 2 procenta celkových vývozů dnes,“ vysvětlil investiční analytik Richard Bechník.
Pokud by podle něj z jakéhokoliv důvodu došlo k výraznému poklesu poptávky Ruska po českém a evropském zboží, byly by dopady viditelné pouze v nejexponovanějších odvětvích. „Na prvním místě u strojařů, výrobců kovů a v automobilovém průmyslu,“ uvedl investiční analytik.
V reakci na minulé prohřešky Spojené státy na Rusko uvalily sérii sankcí s cílem potrestat Moskvu za údajné vměšování se do amerických prezidentských voleb, kybernetické útoky a rovněž za eskalaci napětí u hranic s Ukrajinou. Soubor opatření zahrnuje vyhoštění desítek diplomatů, uvalení sankcí na jednotlivé osoby a firmy. Dále zavádí zákaz nakupování ruských státních dluhopisů na primárním trhu. USA mají podle Bechníka ve hře i další opatření, tentokrát ale spojené s chemickým útokem na opozičního politika Alexeje Navalného, které by měly být oznámeny do června.
„Již před zavedením samotných sankcí se Rusko potýkalo s ne úplně uspokojivými makroekonomickými ukazateli. V nejlepší kondici se nejeví například ani běžný účet, zjednodušeně řečeno zahraniční obchod. Jeho přebytek údajně za první čtvrtletí dosáhl slabých 16,8 miliardy dolarů, což je meziroční pokles o téměř třetinu. To tak mělo nesporný vliv i na samotnou domácí měnu, když kurz ruského rublu během prvního čtvrtletí oslabil proti dolaru o více než dvě procenta,“ prozradil investiční analytik.
Na vině byl především slabý export ropy a silný import kopírující obnovu ruské poptávky ve srovnání s předchozím rokem. Dále na straně finančních toků platební bilance jsme pak pozorovali čistý odliv zahraničního soukromého kapitálu o velikosti necelých 12 miliard dolarů, na čemž se významně podílely odprodeje v oblasti státních dluhopisů denominovaných v rublech.
„Ruský rubl na sankce reagoval oslabením, dluhopisy výprodejem, a tedy nárůstem výnosů. V průběhu času se však výprodejní panika uklidnila, přičemž jak rubl, tak dluhopisy se k závěru minulého týdne vrátily zhruba k hodnotám před ohlášením sankcí. Ruský finanční systém se zdá být vůči podobně zaměřeným sankcím více odolný. Zvlášť diskutovaným tématem je konkrétní americké opatření v podobě omezení nákupů ruských státních dluhopisů na primárním trhu. Zde ale vidíme již dlouhodobější snižování podílu zahraničních investorů na ruském dluhu, což samotný efekt opatření snižuje,“ přiblížil Bechník.
V rámci dluhu denominovaného v rublech (známého pod ruskou zkratkou OFZ), drží zahraniční penzijní fondy a další mezinárodní správci aktiv něco přes 3 biliony rublů, tedy zhruba 23 procent. Tento podíl je nejnižší za posledních pět let. Před rokem to bylo téměř 35 procent. Američtí investoři představují podle dat centrální banky pouhých 7 procent.
