V noci ze soboty na neděli se změní letní čas na zimní, ručičky hodinek se posunou ze třetí hodiny na druhou. Konec střídání času přitom odhlasoval Evropský parlament již v roce 2019. Původně se měl čas měnit naposledy loni, kvůli pandemii se však rušení odložilo. Ekonom Lukáš Kovanda ale upozorňuje, že by střídání skončit mělo. Podle něj je prokázáno, že každý rok způsobí smrt desítkám lidí.
„Domněnka, že střídání času šetří energii, je v jednadvacátém století už mylná. Desítky vědeckých článků na dané téma se shodují na jednom: Průměrné úspory energie jsou prakticky nulové,“ vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Střídáním času se podle něj před pandemií v Česku ušetřila elektřina za zhruba 50 milionů korun ročně. „Z hlediska jednotlivce je to velké suma, z hlediska státu je to plivnutí do moře,“ tvrdí ekonom s tím, že úspora je tak významná, jako ušetřený padesátihaléř pro člověka s měsíčním příjmem 60 tisíc korun.
„Naopak se ukazuje, že v některých zemích umělé posouvání času spotřebu elektřiny jasně zvyšuje. Nehledě na to, že jarní změna času způsobuje řadě lidí nejen nepohodlí, ale i zdravotní problémy, které vedou jak k nižší pracovní produktivitě, tak k častějším infarktům a dopravním nehodám,“ varuje Kovanda.
Podle Kovandy studie dokazují, že střídání času každý rok zabije desítky lidí. „Letní čas má víc obětí než třeba klíšťová encefalitida,“ upozorňuje ekonom, který zřejmě vycházel ze zahraničních studií. O negativním vlivu přechodu na letní čas se například zabývali vědci ve Švédsku. Podle jejich studie je až třikrát vyšší riziko infarktů, které přetrvává až tři dny po přechodu na jiný čas.
„Je tedy opravdu nejvyšší čas s umělým střídáním času v Evropě přestat, stejně jako to v posledních desetiletích udělaly desítky zemí po celém světě. Samozřejmě se všichni neshodnou, jestli po celý rok ponechat současný čas zimní, nebo letní. Někdo bude chtít, aby bylo večer déle světlo, jiný zase, aby se dřív rozednívalo,“ uzavřel Kovanda.
