Patří k nejznámějším restauracím v Praze, ani Malostranské besedě se ale nevyhnuly problémy spojené s pandemií koronaviru. Aby nemuseli propustit všechny zaměstnance, dostávají se provozovatelé do obrovských finančních ztrát. Jak se s těžkým obdobím v Malostranské besedě perou a co plánují, až se situace vrátí do normálu, popsal ředitel tamního gastronomického provozu Lukáš Tesárek.
Jakým způsobem vás zasáhla protikoronavirová opatření?
Koronavirová krize nás zasáhla naprosto zásadně. Přišli jsme o tržby a máme pouze náklady. Naším podnikatelským záměrem se stalo pouze snižování ztráty, což není vskutku běžné podnikání. Museli jsme zredukovat režijní náklady, přestali jsme přijímat zaměstnance na letní sezonu a snížili počet stávajících zaměstnanců. Zbytek stálých pracovníků se snažíme udržet, přestože mzdové výdaje jsou vysoké.
Jak na současnou situaci reagují vaši zaměstnanci?
Zaměstnanci mají strach z budoucnosti. Obávají se o své zaměstnaní, některé bohužel dohnaly existenční problémy, a uvažují proto o různých formách půjček. Uvidíme, jak dlouho budou platit vládní opatření a jak rychle se začnou hosté vracet do restaurací. Pokud by ale nastalá situace trvala ještě nějakou dobu, je taky dost možné, že bez větší pomoci státu budeme nuceni všechny zaměstnance propustit a provozovny uzavřít.
Všiml jsem si, že máte otevřené výdejní okénko. Funguje u vás také rozvoz?
Při první vlně jsme rozvoz zajišťovali vlastními silami, ale nebylo to efektivní. Zkoušeli jsme také oslovit rozvozové služby, ale jejich provize je příliš vysoká.
Změnilo se po uzavření podniku vaše menu?
Ano, výrazně. Snížili jsme počet nabízených pokrmů na čtyři hlavní jídla denně, jednu polévku a jeden salát, abychom neměli velké zásoby potravin ve skladech a vždy mohli vařit z čerstvých surovin. Prodáváme přes okénko také pivo do PET lahve za zvýhodněnou cenu. Denně je to přibližně 80 litrů piva.
Jak moc spadly tržby při prodeji přes okénko?
Oproti roku 2019, kdy byla restaurační zařízení v plném provozu, klesly tržby o 95 %. Naše tržby se skládají z restauračního provozu a částečně z cateringové činnosti. Cateringová činnost klesla od března 2020 o 99 %. V žádném případě prodej přes okénko nedokáže pokrýt náklady. Děláme to z toho důvodu, abychom se připomněli zákazníkům a zároveň jim ulehčili vaření v domácnosti v této nelehké době, i když jdeme do obrovské finanční ztráty.
Co děláte pro to, abyste provoz restaurace udrželi?
Vyčkáváme, jaký bude následující vývoj situace, a snažíme se omezit veškeré náklady. Vzhledem k tomu, že naše restaurace leží na Praze 1, která je nejvíce postižená z důvodu velké koncentrace restaurací a omezení turistického ruchu, očekáváme větší pomoc od státu i po dobu rozvolňování opatření. Během první vlny jsme vyčerpali finanční rezervy, takže si teď na provoz musíme půjčovat.
Pomoc od státu je tedy podle vás nedostatečná?
Využíváme programy Antivirus a Covid nájemné, ale v žádném případě není tato pomoc dostačující. Když pro zaměstnance nemáme práci, musíme jim hradit 60 % čisté mzdy, od státu ale dostaneme příspěvek pouze 60 % z této částky, zbytek musíme zaplatit ze svého. Stejně tak na nájem dostaneme dotaci, která pokryje pouze polovinu jeho výše. Další avizovaná pomoc od státu jako Covid Praha, posunutí plateb DPH nebo posunutí odvodu sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance pro nás nic neřeší, jelikož v budoucnu jsou tržby nejisté, a proto je musíme stejně uhradit. Pro nás by byla daleko větší pomoc, kdybychom dostali 75 % z obratu z loňského roku – tak, jak to mají například v Německu, abychom se nemuseli dále zadlužovat.
Jednáme také s Městskou částí Praha 1, tedy s pronajímatelem prostor, o slevách na nájmu. Radnice je vcelku vstřícná, ale i kdyby slevu na nájmu poskytla, pro naši situaci je to nedostačující. Provoz celého domu je velmi náročný na režijní náklady, stále musíme platit veškeré energie, ostrahu, požární hlídky, revize domu a podobně. Udržování domu v pohotovostním režimu stojí v řádu statisíců korun měsíčně.
Jak se k současné situaci postavili třeba vaši dodavatelé? Pomáhají vám nějak?
Jestli nám někdo opravdu pomáhá, tak je to Plzeňský Prazdroj. Rád bych jim tímto poděkoval, protože bez nich bychom první ani druhou vlnu nezvládli. Stáhli nám například neprodané tankové pivo v hodnotě stovek tisíc a vrátili nám za něj peníze i přesto, že nemuseli.
Malostranská beseda pořádá také kulturní akce. Daly se nějakým způsobem přesunout, nebo jste je museli zrušit?
Ze začátku jsme se snažili co nejvíce akcí přesunout na pozdější termíny, např. květen nebo červen. Situace se však vyvinula tak, že jsme je museli z letních měsíců odložit až na podzim a následně na rok 2021. Aktuálně tak máme všechny akce posunuté a nevíme, kdy budou protikoronavirová opatření rozvolněna do té míry, abychom mohli zase začít hrát. Některé koncerty jsme nakonec odehráli v jiné formě anebo přesunuli na naši letní scénu na Střeleckém ostrově.
Jak jste řešili vstupenky, které už na zrušené akce byly prodány?
Moji spolupracovníci v kultuře řešili jen vratky peněz. Předprodej lístků máme přes firmu Ticketstream, která si pochopitelně nechává svou provizi. My jsme ale museli divákovi vrátit celou částku. Vše je náročné nejen finančně, ale i psychicky. Namísto kreativní činnosti se dramaturg věnuje přesouvání již jednou přesunutého koncertu. Je to organizační a finanční peklo.
Mohou vás lidé v této době podpořit například koupením poukázky na občerstvení?
Ano, rozjeli jsme akci, ve které si mohou zákazníci zakoupit voucher k Vánocům. Dále pak nabízíme voucher pro zaměstnance firem, které se dají koupit, i když máme zavřeno. Zákazníci je pak mohou využít ihned po otevření. Máme čtyři typy voucherů – “Metr piv” (10×0,5 l Plzeňského Prazdroje) za 500 korun, “Dobré ráno” – snídaně pro 2 osoby za 490 korun, kdy si hosté můžou vybrat ze čtyř druhů snídaní (Česká, Americká, Francouzská, Fitness), “S kamarádem na pivo” za 1500 korun, ve kterém si lze vybrat pohoštění ala carte v hodnotě do 1500 korun. A nakonec voucher v hodnotě, jakou si sami zvolíte.
