Poslanecká sněmovna na svém středečním jednání schválila nová pravidla exekucí se senátními úpravami. Jde o největší změny za posledních dvacet let. Novela například částečně omezí zabavování movitých věcí, změní se pořadí splácení dluhu. Zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí bude moci začít v roce 2023.
Exekutor bude nově po věřiteli po šesti letech bezvýsledného vymáhání muset požadovat zálohu na pokračování vymáhání. Maximální délka vymáhání dluhu, na kterém není nic vymoženo, je dvanáct let. Opatření bude platit se zpětnou účinností. Do budoucna už nebude možné vymáhat po dlužníkovi náklady na zastavení exekuce a tím ho znovu uvrhnout do dluhové pasti.
„Je obtížné přesně určit, kolik exekucí z 4,3 milionu běžících bude zastaveno, pokusíme se však alespoň o hrubý odhad. K 1. lednu 2023 exekutoři zastaví z důvodu uplynutí lhůty 12 let nejvýše kolem 500 až 700 tisíc exekucí. Zároveň vyzvou věřitele k uhrazení zálohy na pokračování marných exekucí starších 6 let, kterých bude nejvýše 1 až 1,5 milionu,“ vysvětluje advokát Věnek Bonuš z Rekonstrukce státu, která rovněž lobbovala za reformu exekučního řádu.
Podle Bonuše lze očekávat, že většina věřitelů zálohu nesloží a po uplynutí třicetidenní výzvy by tak mohlo dojít k zastavení většiny těchto bezvýsledných exekucí. „Zastavení starých nevymahatelných exekucí může dostat desítky tisíc lidí z bezvýchodné situace a dát jim šanci se z ní vymanit. Část lidí se může přesunout z šedé ekonomiky do legálního zaměstnání,“ dodává.
Novela obsahuje také úpravu, díky které už nebude dlužník nejprve splácet stále rostoucí úrok, ale původní dluh, tedy jistinu. Po jejím splacení pak přestane úrok růst. Pro nízkopříjmové dlužníky s dluhy s vysokými sankcemi tak bude poprvé možné své dluhy splatit.
„Často platí, že původní dluh představuje jen malou část celkové dlužné částky. Většinu tvoří smluvní pokuty, penále, úroky z prodlení – jedním slovem příslušenství. V současnosti se z výtěžku exekuce napřed hradí příslušenství a až poté jistina. To občas vede k situaci, kdy úrok roste rychleji, než je dlužník schopen splácet, a ocitá se tak v dluhové pasti,“ popisuje Bonuš.
Dochází také k humanizaci mobiliárních exekucí, tedy například zabavování věcí v domácnosti. Ty už nebude možné až na výjimky provést proti důchodcům, tělesně postiženým a dětem. Ostatní dlužníci se jí mohou vyhnout dobrovolným zaplacením 1500 korun měsíčně ze svého nezabavitelného minima.
Luxusnější věci budou zpeněžení podléhat i nadále. „Bude umožněno provedení mobiliární exekuce v případech, kdy dlužník disponuje majetkem, jehož hodnota přesahuje 36násobek měsíční splátky,“ pokračuje Bonuš.
Předloha přinese i další změny. Snižuje penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění, zakotví povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a umožní doručování písemností týkajících se exekucí elektronicky prostřednictvím centrální úřední desky. Zabavovat se pak nebudou příplatky a příspěvky ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje.
Novela prošla 162 hlasy ze 169 přítomných poslanců, předlohu nyní musí podepsat ještě prezident. I přes snahu některých zákonodárců naopak neprošla povinná záloha věřitele při zahájení exekuce na její náklady ani zavedení místní příslušnosti exekutorů.
