Že mohou být pracovní pohovory stresující, ví snad každý, kdo o práci někdy žádal. Na ono osudné výběrové řízení nezapomene ani jistý mladík, který toužil po novém zaměstnání. Z počátku šlo všechno jako po másle, zvrat ovšem nastal poté, co se ho jeho tělo rozhodlo znenadání zradit.
„Došlo k tomu sice už ráno, ale doteď se nemůžu přestat smát,“ začíná svou výpověď mladík, který se s nevšední událostí svěřil v pátečních večerních hodinách na sociální síti.
Chtěl se ucházet o místo v jednom obchodě a na osudný pohovor přišel o deset minut dříve. Zástupkyně vedoucího jej doprovodila do oddechové místnosti, kde spolu čekali na vedoucího. „Nabídla mi sklenici vody a prohodili jsme pár slov. Vypadalo to zatím docela pozitivně,“ pokračuje mladík.
Zanedlouho přišla šéfová a pozvala ho i se svou zástupkyní do kanceláře. „Pohovor začal a já nabýval dojmu, že jde vše docela dobře. Obě odpovídaly na mé dotazy skvěle a jejich otázky mě vůbec netrápily,“ popisuje mladík. „Řekl bych, že jsme se dostali asi do poloviny, když jsem si najednou odříhnul,“ vzpomíná. Jenže bohužel pro něj o neškodné odříhnutí nešlo.
Zničeno nic se mu nadávilo do úst, instinktivně si před ně strčil ruku. „Polknul jsem to, ale pak to ze mě vystříklo a pozvracel jsem si nejen roušku a oblečení, ale i celý stůl a podlahu,“ svěřil se muž. Když ho to přešlo, zavtipkoval „Asi tu práci nedostanu, co?“
Obě vedoucí mu přinesli papírové utěrky a snažily se najít něco lepšího na úklid. Mladík se papírovými ručníky snažil utřít nejen sebe, ale i své okolí. Ředitelka byla ale těhotná, a tak musela utéct, aby se jí neudělalo také nevolno.
„Po tom, co jsme to se zástupkyní jakž takž uklidili, podíval jsem se na ní a na šéfku a zeptal jsem se ‚Vsadím se, že tohle bude pro každého z nás poprvé,‘ a zástupkyně se začala smát a já se usmíval jako idiot,“ vzpomíná muž.
Vedoucí jej pak vyprovodila ven. Slíbila, že mu zavolá a domluví se na dalším pohovoru. „Při cestě autem domů jsem se neuvěřitelně smál. Bylo mi jedno, že jsem špinavý a smrdím. Nemůžu se dočkat, až to řeknu svým spolubydlícím. Nemyslím si, že tu práci dostanu, ale třeba se mýlím,“ zakončil mladík.
