Pandemie koronaviru zasáhla do života každého z nás, odrazila se také na způsobu práce, na který jsme byli v minulých letech zvyklí. Firmy ve větší míře posílají své zaměstnance na home office, mnoho zaměstnavatelů pak bohužel muselo přistoupit i k propouštění. Na co v takových případech máte ze zákona nárok?
Situace, kdy zaměstnavatel není schopen svému zaměstnanci najít práci, není v současné době nic neobvyklého. V takovém případě mu může nařídit čerpání dovolené, popřípadě se na tom s ním domluvit. Dovolenou totiž podle zákoníku práce zaměstnavatel nařídit může. Musí tak ale učinit písemně alespoň 14 dní předem. I zde opět platí, že se nadřízený může se zaměstnancem dohodnout jinak. Nikdy však nemůže bez dohody s pracovníkem určit dovolenou takzvaně ze dne na den.
„Dále zaměstnavatel může písemně změnit rozvrh pracovní doby a seznámit s tím zaměstnance alespoň dva týdny předem. I v tomto případě se může se zaměstnancem domluvit a pak není nezbytné dodržet dvoutýdenní předstih,“ prozradila ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Aktuálně se velmi často využívá možnost, kdy se zaměstnavatel se zaměstnancem domluví na výkonu práce z domova, tedy na takzvaném home office. „K němu se vyhotovuje písemná dohoda a v ní je vhodné stanovit podmínky pro výkon takové práce. Pokud podmínky nejsou sjednané přímo v této dohodě, mohou být obsažené i v kolektivní smlouvě, pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, nebo ve vnitřním předpisu,“ vysvětlila Hekšová.
I v případě práce z domova nese veškeré náklady i odpovědnost stále zaměstnavatel. Proplatit tak musí například využívání vlastního telefonu, internetu nebo technického vybavení, pokud je potřebné k výkonu práce. Zákon ovšem neupravuje žádný konkrétní výpočet, a proto může být kompenzace sjednána i ve formě paušální náhrady.
Pracovní dobu si při home office určují sami zaměstnanci, pokud se ovšem ve smlouvě nedohodl se zaměstnavatelem jinak. „Pokud si však zaměstnanci rozvrhují pracovní dobu sami, nevztahuje se na ně zákonná úprava rozvržení pracovní doby, náhrada mzdy u některých jiných důležitých překážek v práci, mzda či náhradní volno u práce přesčas nebo náhrada mzdy a příplatek za práci ve svátek,“ varovala šéfka dTestu.
„V současné době, kdy pro vstup na pracoviště je v mnoha případech povinný antigenní test na přítomnost viru, může být režim home office ještě více žádanou alternativou k výkonu práce na pracovišti,“ dodala Hekšová.
V současné nelehké době se může zaměstnavatel rozhodnout pro výpověď. I v době pandemie však může rozvázat pracovní poměr pouze ze zákonných důvodů. Naopak zaměstnanec může odejít z jakéhokoliv důvodu. Výpovědní doba činí nejméně dva měsíce a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla doručena výpověď druhé straně.
„Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, mohou být zrušeny vzájemnou dohodou, výpovědí i bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, případně okamžitým zrušením,“ upozornila ředitelka spotřebitelské organizace.
V praxi se lze mnohdy setkat s nešvarem, kterým je takzvaně výpověď dohodou. „Tento pojem v zákoníku práce ale neexistuje a je mnohdy využíván jen jako zástěrka pro zaměstnance, který v domnění, že podepisuje převzetí výpovědi, ve skutečnosti podepíše dohodu o skončení pracovního poměru. Ta pak může mít vliv i na případnou výši podpory v nezaměstnanosti,“ dodala Hekšová.
