Mobilní telefon a notebook se lidem může jevit jako skvělý pracovní benefit, díky nim jsme však neustále k zastižení. Mnoho firem si tak zvyklo, že jejich zaměstnanci jsou k zastižení i mimo pracovní dobu. Současná pandemie, kdy se velká část lidí musela přesunout na takzvaný home office, tento nešvar ještě prohloubila.
Moderní technologie umožnily především zaměstnancům pracujícím v kancelářích vykonávat svou práci i mimo ně a mnohdy také po pracovní době. Ovšem z této možnosti či výhody se postupem času stala běžná praxe. Neměli by mít ale zaměstnanci právo na to, aby se během svého volna odpojili od pracovního emailu či si vypnuli služební mobil a neměli přitom problém se svým nadřízeným?
„V současnosti existuje právo zaměstnance na odpočinek, které je pevně zakotveno v zákoníku práce. Není tu však žádný právní předpis, který by zakotvoval právo na odpojení se od pracovních komunikačních prostředků,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu nedávno vyzval Evropskou komisi, aby právo zaměstnanců na odpojení začala řešit formou návrhu nového právního předpisu. V něm by mělo být toto právo řešeno i ve vztahu k zaměstnancům pracujícím z domova. Stejně tak by měl upravovat minimální parametry práce z domova.
Práce z domova se ukázala jako perspektivní a mnoho zaměstnanců i zaměstnavatelů si ji z různých důvodů chválí. Dá se předpokládat, že i po skončení pandemie bude tento způsob práce hojně využíván. „S ohledem na zachování rovnováhy mezi pracovním a osobním životem je nezbytné nastavit pravidla, aby zaměstnanci nebyli v neustálé pohotovosti, aby si mohli od práce odpočinout a nebyli vystavováni stresu stálým zvoněním pracovního telefonu nebo upozorněním na přicházející pracovní e-maily,“ upozorňuje Hekšová.
Mnozí zaměstnanci podle ní mají nepřetržitě zapnutý pracovní telefon a ani po pracovní době se často nevyhnou nutkání vyřídit pracovní hovor nebo email. „Někteří to dělají ze snahy zůstat uvnitř pracovních diskusí, jiní z loajality vůči zaměstnavateli, další kvůli obavě z možných negativních následků ze strany zaměstnavatele. Vyřizování pracovních věcí i po pracovní době a stres spojený s nedostatkem skutečného odpočinku mohou vést až k syndromu vyhoření, depresím a jiným závažným zdravotním komplikacím,“ pokračuje ředitelka dTestu.
Podle Hekšové by však měly firmy zvážit, zda určitá forma odpojení zaměstnanců od komunikačních prostředků v jejich volném čase není nakonec pro obě strany výhodná. „Fyzický a psychický odpočinek jsou pro pracovní výkon zaměstnanců velmi důležité. Nastavení řádu do pravidel komunikace v pracovních vztazích tak může být prospěšné. K tomu nakonec není zapotřebí žádná nová legislativa. Když zaměstnanci budou vědět, kdy se mají koncentrovat na práci a kdy mohou v klidu odpočívat, budou efektivnější,“ uzavírá šéfka spotřebitelské organizace.
