Kvůli opatřením proti šíření koronaviru vyměnilo mnoho lidí kanceláře za práci z domova. I přesto, že home office přináší některé výhody, zaměstnancům vznikají prací doma určitě náklady navíc. Na jejich náhradu pak mají nárok od zaměstnavatele. Co to znamená v praxi, prozradila Renata Romanová z advokátní kanceláře Kruták & Partners.
Obecně platí, že veškeré náklady spojené s prací, nese zaměstnavatel. Z toho důvodu je proto povinen nahradit zaměstnancům náklady spojené s výkonem práce z domova. „Konkrétní částku lze sjednat jednotkově anebo častěji využívanou formou, a to paušálně,“ vysvětluje advokátka Romanová z Kruták & Partners. I při paušálním stanovení náhrady se ale musí vycházet ze skutečné kalkulace.
„Náhradu nákladů může stanovit zaměstnavatel jednostranně vnitřním předpisem nebo může být sjednána individuálně se zaměstnancem. Pokud je náhrada sjednána individuálně, musí to být písemnou formou před výkonem práce s vlastním nářadím či zařízením,“ upozorňuje advokátka.
Podle Romanové je tedy v první řadě potřeba určit podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů. Při výši je nutné vzít ohled na rozsah jejich používání. Náhrada se neposkytuje za dobu, kdy zaměstnanec nářadí či zařízení nepoužívá.
Při práci z domova se nejčastěji jedná o náhradu za internetové připojení, opotřebení vlastního počítače či mobilního telefonu, spotřeba elektrické energie nebo například vytápění. Vždy je ale nutné posoudit konkrétní situaci, varuje advokátka. „Pokud již měl zaměstnanec sjednáno internetové připojení s neomezenou kapacitou dat, žádné náklady navíc mu vlastně nevznikly. Obdobné je to i s vytápěním. Nabízí se například otázka, zda by skutečně zaměstnanec doma vůbec netopil,“ doplnila Romanová.
Naopak na náhradu za používání vlastního auta není v tomto případě nárok. U motorového vozidla je totiž stanoven zvláštní postup pro poskytování náhrad, a to podle § 157 až 160 zákoníku práce. Rozdíl je také u mycích a čistících prostředků, ochranných nápojů, dezinfekčních a ochranných pomůcek. Ty musí totiž zaměstnavatel poskytnou zaměstnanci bezplatně a nesmí je nahrazovat finančním plněním.
Zákon a home office
Takzvaný home office je flexibilní forma výkonu práce, kdy zaměstnanec pracuje z domova nebo z jakéhokoli jiného místa. Zaměstnavatel jej však nemůže nařídit, rozhodnout tak může pouze tehdy, kdy se dohodne se svým zaměstnancem. Vzhledem k tomu, že zákoník práce home office upravuje jen okrajově, je velmi důležité sjednat jeho podmínky podrobně ve smlouvě.
„Home office má řadu výhod, ať už pro jednu či druhou stranu. Ne každému však může práce z domova vyhovovat. Řada zaměstnanců měla příležitost si ji v době koronavirové vyzkoušet. I zaměstnavatelé, kteří k tomu byli skeptičtí, protože měli představu, že je zaměstnanci vlastně žádají o volno, byli v podstatě okolnostmi donuceni k vyzkoušení tohoto institutu. Myslím, že řada z nich bude do budoucna práci z domova více otevřena,“ prozradila Romanová.
Podmínky práce z domova
Zaměstnavatel není při home office oprávněn určovat začátek a konec směny ani to, zda má zaměstnanec pracovat v pondělí, úterý nebo v pátek a sobotu. Smí pouze přidělovat zaměstnanci takové množství práce, aby jej splnil ve sjednané týdenní pracovní době. Zaměstnanec si pak rozvrhuje pracovní dobu podle svého, je však povinen zvládnou práci řádně a včas.
Jak je to s příplatky či náhradním volnem
Vzhledem k tomu, že si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu sám, nepřísluší mu mzda, plat ani náhradní volno za práci přesčas. Nemá nárok ani na náhradu mzdy nebo příplatek za práci ve svátek. Za dobu noční práce či za práci v sobotu a neděli naopak mají zaměstnanci na home office nárok. Zaměstnavatel se, ale může se zaměstnancem písemně dohodnout, že si bude rozvrhovat práci tak, aby ji nevykonával v sobotu, neděli ani večer.
| Vytvořeno ve spolupráci s advokátní kanceláří |  |
