Pandemie koronaviru od základu změnila chod většiny českých firem. Ze dne na den musely reagovat na karanténu a pro zaměstnance zajistit podmínky pro práci z domova. Jak se to odrazilo na trhu práce? A má současná situace i nějaká pozitiva? Zeptali jsme se HR manažera a náborového specialisty Matěje Matolína.
Celý svět na jaře zasáhla pandemie koronaviru, nyní pravděpodobně čelíme druhé vlně. Reagují na tuto situaci i české firmy? Mění se například nábor nových zaměstnanců?
Pokud bych to měl popsat hned od jara, kdy přišly karantény, tak firmy okamžitě šláply na brzdu. Jednorázově se vylilo obrovské množství lidí na trh práce. Bylo to vidět i v oborech jako je IT, kde je standardně lidí nedostatek.
Pak se to trochu stabilizovalo. Jsou určité obory, kde se volní lidé do trhu práce vstřebali, což bylo právě například to IT. Takže ajťáci jsou na tom dnes stejně jako předtím. To znamená, že je jich zase nedostatek. V jiných oborech ale stále přetlak je. Třeba kandidátů na práci v marketingu je teď mnohem více. Firmy zbrzdily nábory, jsou mnohem opatrnější. Aktuální zhoršená situace bude mít opět dopady.
Dá se tedy nějak říct, které obory jsou zasaženy nejvíce nebo se ještě do problémů mohou dostat?
Jsou obory, které jsou zasaženy primárně. Je to gastronomie, pohostinství, hotelnictví, kde jsou na tom katastroficky. Právě hotely přes zimu nejvíce vytěžují konference a kongresy, což bohužel v tomto roce taky nehrozí. A to je vlastně další obor. Všechny eventy, masové akce a konference se přesunuly do online prostředí nebo úplně zmizely, to je další množství lidí, kteří dnes nemají práci.
Pak jsou obory, které jsou zasaženy druhotně, to znamená ztrátou poptávky. To se týká například automotive. Ten sice vyráběl celou karanténu, až na nějaké krátkodobé uzavření, ale když lidé nemají peníze, tak se to projeví také. Jak to tedy bude i v dalších dělnických profesích, ukáže až to, jak se současná situace dotkne poptávky. U kancelářských profesí je zasažen obor marketingu. Jednoduše proto, že když se blíží krize, firmy jako první zastaví investice do reklamy.
Co tedy poradit lidem, kteří přišli o práci?
Tady je důležité si říct, o jakém zaměření se bavíme. Pokud jsem z oboru, který je aktuálně zasažen masivně a v podstatě přestal existovat, tak se musím poohlédnout jinde. Jestli jsem třeba zvukař nebo osvětlovač, musím prostě dělat něco jiného – na co jsem schopen se nějak překvalifikovat, kde jsem schopen něco dělat. To se bavíme o oborech, kde práce úplně zmizela.
Pojďme se ještě bavit o práci z domova. Zakladatel internetové televize Netflix Reed Hastings prohlásil, že na ní nevidí nic pozitivního. Naopak šéf sociální sítě Twitter uvedl, že zaměstnanci budou moci zůstat na home office navždy. Jaký je váš názor na nepřítomnost zaměstnanců na pracovišti?
Nedá se to říct jednoduše, home office má různý dopad na různé profese. Na jedné straně je například IT, kde jsou lidé dlouhodobě zvyklí takto pracovat. Za druhé mají poměrně dost peněz, takže většinou bydlí ve slušně velkém, dobře vybaveném bytě, kde mohou pohodlně pracovat. Charakter jejich práce jim umožňuje být v pohodě s dalšími deseti lidmi online a výkon tím nijak netrpí. Naopak může být pozitivní, že se mohou doma lépe soustředit a odpadává jim problematika dojíždění.
Na druhé straně jsou obory, kde nejsou lidé zvyklí pracovat z domova. Největší problém s tím měla například státní správa, která je zkostnatělá. Zatímco ajťáci mají všichni doma dobrý počítač, tak zaměstnanci ze státní správy nic takového nemají. Nejsou na to zvyklí a i to prostředí doma je horší, protože berou méně peněz. Takže pro ně je to mnohem těžší a naopak ten efekt je negativní.
Také musíme ještě rozlišit krátkodobý a dlouhodobý home office, kdy ten krátkodobý je pozitivní v tom, že zaměstnanci nemusí dojíždět do práce, čímž ušetří spoustu peněz a času. Zároveň klesá počet meetingů a dalšího vyrušování od práce. Ty dlouhodobější mají negativní jevy, které jsou ve všech profesích. Tedy ztráta sociálního kontaktu a každodenní komunikace.
Pak je ještě jedna skupina lidí, pro kterou je práce z domova negativní, a to jsou nováčci. Když přijdu do firmy, kde první dva měsíce nikoho nevidím, kromě obličejů na Skype, tak je pro mě daleko těžší se ve firmě etablovat, nasát kulturu a zjistit, jak pracují. U home office se ale nedá říct jedno znaménko, které by platilo pro všechny obory. Je potřeba podívat se na každou profesi zvlášť. Někde to bude pouze negativní, naopak jinde čistě pozitivní.
Může současná situace pracovnímu trhu do budoucna nějak pomoct i pozitivně? Dojde například k nějaké změně?
Řekl bych, že to některé jevy urychlilo, což může být vnímáno pozitivně. Například digitalizace firem nebo i ta práce z domova. I když jsem říkal, že není jednoznačně pozitivní ani negativní, ale pro mnoho zkostnatělých firem bylo zavést home office alespoň na jeden den nepředstavitelné. Některé firmy díky aktuální situaci pak také posílily. Vidět to je například u e-shopů, které se dostaly za rok tam, kam by se standardně dostávaly čtyři roky.
