Tak trochu výpravná reality show našeho vlastního kolapsu. Těmito slovy popisují režisér Petr Horký a egyptolog Miroslav Bárta svůj nový dokumentární film o proměnách civilizací a jejich podobnosti s tou současnou. Snímek s názvem Civilizace, který filmaři natáčeli celých sedm let ve více než 30 zemích světa, dorazí do kin už 13. října.
Zatím všechny civilizace zanikly. Ale proč bychom my nemohli být první, kdo chod dějin změní? Dosud všechny civilizace rostly, dosáhly vrcholu a pak je vystřídala civilizace jiná. Co když ale poprvé v dějinách lidstva zkolabuje globální civilizace? Takové otázky si položili egyptolog Miroslav Bárta a režisér Petr Horký, kteří se vydali na cestu kolem světa, aby společnými silami hledali pravidla a zákony, podle kterých se civilizace mění.
„Tohle je možná můj poslední cestopisný film. Shrnuji v něm, co jsem za 25 let cestování po celém světě viděl, a co se potkává s teoriemi Miroslava Bárty. Procestovali jsme snad 30 zemí, všude natáčeli a já smekám před kameramany, zvukaři a dalšími členy týmu, kteří se nelekli podmínek, do kterých jsem je s touto produkcí vtáhl. Párkrát šlo i lehce o život a já mám radost, že teď už se snad všichni té premiéry dožijeme ve zdraví,“ vysvětluje své nadšení pro téma filmu režisér a spisovatel Horký s tím, že jde možná o největší produkci moderní české cestopisné tvorby.
Archeolog a egyptolog Bárta přidává i vědecké vysvětlení. „Kolaps tak, jak jej chápeme v souvislostech společenských věd, neznamená genocidu, válku a smrt. Je to změna pravidel, hodnot a složitosti systému, který doposud fungoval a najednou ztratil svůj smysl. Když se dnes rozhlédneme, nebude málo lidí, kteří si řeknou, že právě to se děje kolem nás a na celém světě. Ale tak jednoduché to není. Známe sedm pravidel, která popisují koloběh růstu a kolapsu civilizací. S jejich pomocí je budoucnost v našich rukou,“ prohlásil.
V dokumentu vystupuje i anglická bioložka Jane Goodall, která je známá především svým zkoumáním šimpanzů. „Byly doby, kdy jsem byla přesvědčená, že ještě existuje časové okno, během kterého je možné změnit náš přístup ke světu. Teď už nevím. Nejsem si jistá. Ale mám zůstat sedět s rukama v klíně?,„ ptá se.
Kromě známé vědkyně se ve filmu díky archivům z dob jeho spolupráce s Petrem Horkým objeví například i dnes již nežijící norský archeolog Thor Heyerdahl. „Všechny civilizace rostly, až dosáhly svého vrcholu a vymizely. Zatím žádná nedokázala fungovat trvale. A to je největší úkol pro současnou vědu, protože pokud zmizí globální civilizace, co zbude?“ uslyší diváci ve filmu.
„Linii filmu vyprávíme i díky materiálům, které jsme měli možnost natočit v uplynulých letech s osobnostmi, z nichž některé už nežijí,“ osvětluje režisér s tím, že se na plátně objeví také Eugen Cernan, poslední astronaut, který chodil po Měsíci, již zmíněný legendární dobrodruh a mořeplavec Thor Heyerdahl, velitel legendární expedice KON-TIKI, lékař a mentor Deepak Chopra či vizionář a jeden z nejvýznamnějších spisovatelů sci-fi Sir Arthur C. Clarke. „Jsme hrdí, že mezi respondenty je i Jane Goodallová, slavná bioložka, která jako první na světě nezvratně doložila schopnost zvířat užívat nástrojů a tím zcela překvalifikovat vnímání lidí v živočišné říši,“ dodávají filmaři.
Na začátku natáčení si prý někteří lidé z okolí tvůrců klepali na čelo. „O čem že to natáčíte?! O kolapsu civilizací? Rozhlédněte se kolem, máte pocit, že ten prudce se rozvíjející svět čelí kolapsu? Nesmysl!“ popisuje režisér. S příchodem covidu se ale podle něj situace změnila. Najednou si prý všichni uvědomili, jak moc je náš svět křehký a jak snadno můžeme ztratit do té doby stabilní jistoty.
„Z legrace jsem říkal, že jsme si u jakési agentury v Číně objednali virální kampaň a kluci to vzali příliš doslova. Ale postupně mi začal tuhnout úsměv na rtu. A když letos Rusko vtrhlo na Ukrajinu, tak mě smích přešel úplně. Svět už nikdy nebude stejný jako v době, kdy jsme s filmem začali. Netvrdím, že snad bude bezpodmínečně horší, taky máme podtitul Dobrá zpráva o konci světa, ale to, jak to všechno dopadne, je v našich rukou. Nic neskončí jinak, než jak sami budeme chtít. Otázkou je, jestli víme, co chceme,“ vysvětluje režisér Horký.
