Kratom je oblíbený zejména mezi studenty vysokých škol pro svůj stimulační účinek, který jim pomáhá v přípravě na zkoušky, říká v rozhovoru pro yookee.cz šéfka Oboru protidrogové politiky Úřadu vlády Lucia Kiššová. Jeho prodej v automatech podle ní rozhodně není v pořádku. Stát proto chystá změny, kratom by například mohl být k dispozici pouze ve specializovaných prodejnách a nebude dostupný mladistvým.
Co je vlastně kratom?
Rostlina Mitragyna speciosa, též známá jako kratom, je tropický strom příbuzný kávovníku, který roste v zemích jihovýchodní Asie. Konzumují se čerstvé nebo sušené listy. Nejběžnějším produktem jsou drcené listy, které se prodávají v podobě zeleného až tmavě zeleného prášku. Ten se konzumuje s vodou, čajem či slazeným nápojem. Kratom je možné zakoupit i v tabletách a v podobě tekutého extraktu.
Obsahuje alkaloidy mitragynin a 7-hydromitragynin, které jsou využívány pro své účinky v lékařství k léčbě chronické bolesti. Dále byly využívány k léčbě abstinenčních příznaků od užívání opiátů. Mitragynin i 7-hydromitragynin jsou považovány za takzvané agonisty opiodních receptorů. Díky těmto alkaloidům bývá kratom prodáván jako náhražka opia. V zemích jihovýchodní Asie byl Kratom používán k léčbě akutních zánětů střev, bolestech svalů, kašle a průjmů.
Od kdy se na našem trhu objevuje?
Kratom je na trhu v Česku minimálně od roku 2010.
Jak kratom působí na lidský organismus, respektive jaké má pozitivní a negativní účinky?
V malé dávce, a to zpravidla do pěti gramů, má kratom stimulující účinky, které jsou podobné účinkům kokainu. Uživatel zpravidla pociťuje zvýšený nárůst energie a euforie. Kratom bývá oblíbený u studentů a řidičů kamionů kvůli nárůstu pozornosti a koncentrace. Účinky nízké dávky trvají hodinu až hodinu a půl. Vysoké dávky kratomu mají oproti tomu sedativní účinky a jsou srovnatelné s užitím morfia. Uživatel, který užije dávky mezi 10 až 15 gramy může pociťovat uvolněný stav a ospalost. Při užití vysoké dávky kratomu trvají účinky až 5 hodin.
Při dlouhodobém a pravidelném užívání dochází ke zvýšení tolerance. Může vzniknout závislost a objevuje se i bažení, takzvaný craving. Abstinenční příznaky se projevují jako u závislosti na opiátech. Tedy horečka, pocení, průjem, silné svalové křeče, úzkosti a nespavost. Toxikologické studie ukazují, že kratom má kardiotoxické účinky kvůli inhibici kalciových kanálů. Rizikem delšího užívání je i hepatoxicita (poškození jater, pozn. red.). Poškození jater je kumulativního charakteru a zahrnuje hepatomegalie, cholestázu a žloutenku. Velmi nebezpečná je kombinace s dalšími drogami, obzvlášť s kokainem, amfetaminy a alkoholem. Byly popsány případy smrti způsobené kombinací alkoholu a vysoké dávky kratomu.
Kratom je dnes velmi populární mezi mladými lidmi. Proč tomu tak podle vás je?
Kratom je oblíben zejména mezi studenty vysokých škol pro svůj stimulační účinek, který jim pomáhá v přípravě na zkoušky.
Neselhává v tomto stát v prevenci?
Asi ano. Současná situace je důsledkem absence regulačních nástrojů nových psychoaktivních látek s nižším rizikem, které nejsou zařazené na seznamu návykových látek. Jsou jen dvě cesty. Buď je nechat volně na trhu bez jakékoliv regulace, nebo je úplně zakázat. Systém prevence v tomto tahá za kratší konec.
Prevence je v České republice bohužel dlouhodobě velmi poddimenzována a podfinancována. Na tento problém národní koordinátor pro protidrogovou politiku opakovaně upozorňuje.
Látka je volně dostupná dokonce i v automatech, například v nákupních centrech. Je to v pořádku?
Rozhodně to v pořádku není a nově připravovaná legislativa počítá s jejich úplným zákazem.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil připravuje nová legislativní pravidla, která by měla prodej kratomu a dalších návykových látek rostlinného původu regulovat. Jak by taková regulace měla vypadat?
Příprava nové legislativy je ve stádiu vnitřního připomínkového řízení, které ještě není ukončeno, proto není možné zveřejnit celý návrh. Nicméně základní principy, na kterých je shoda, obsahují vytvoření nové kategorie psychomodulačních látek, proces povolování nakládání s těmito látkami a jejich přísnou kontrolu z hlediska základní bezpečnosti, včetně kontroly možné kontaminace pesticidy, těžkými kovy apod. Tyto látky budou prodávány jen ve specializovaných prodejnách a nebude možné je prodávat mladistvým. Rovněž nebude možné je přidávat do potravin.
Od kdy by mohla regulace začít platit?
Teoreticky by mohla začít platit od příštího roku.
Neměl se problém s prodejem kratomu řešit dříve?
Jak už bylo zmíněno výše. Současná situace je důsledkem absence regulačních nástrojů nových psychoaktivních látek s nižším rizikem, které nejsou zařazené na seznamu návykových látek. Připravovaná legislativa je systémovým řešením podobných situací i do budoucna.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek má v plánu zařadit kratom na seznam návykových látek, pokud se nepodaří do dvou měsíců připravit jinou legislativní regulaci. Byla by to správná cesta?
Je to logická cesta. Vznikl velký společenský tlak regulovat kratom a v České republice zatím neexistuje jiný způsob regulace, než je zařazení na seznam návykových látek. Nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučila zařazení kratomu na seznam návykových látek, doporučuje ho dále sledovat, a národní koordinátor pro protidrogovou politiku její názor respektuje. I proto doufáme, že se na připravované legislativě povede do stanoveného termínu najít potřebnou shodu a že získá potřebnou politickou podporu.
Nepovede regulace k vytvoření černého trhu tak, jako je tomu u jiných drog?
Vznik černého trhu je vždy rizikem, nicméně u varianty, kterou připravujeme, to je regulovaný trh, je toto riziko malé, vzhledem k tomu, že psychomodulační látky budou legálně dostupné. Naopak zařazení kratomu na seznam návykových látek bude mít za následek překlopení části současného, dosud neregulovaného, trhu v šedé zóně do černého trhu, což bude mít také trestně právní dopady. Obáváme se také dalšího nezamýšleného dopadu, a to přechodu části uživatelů kratomu k mnohem nebezpečnějším drogám. Například kokainu, pervitinu nebo heroinu.
Lucia Kiššová | FOTO: Pavel Hofman / yookee.
Ve hře je i úprava legislativy na úrovni Evropské unie. Komunikuje Česká republika o této problematice také se zástupci například v Evropském parlamentu?
V současné době jsme nezaznamenali, že by mělo dojít k úpravám legislativy EU ve věci kratomu. WHO navrhla kratom nezařadit na seznam kontrolovaných látek s doporučením dalšího sledování. Co se týče dění na půdě evropského parlamentu, tam velmi rezonují otázky regulace konopí pro osobní potřebu. V minulém roce například vznikla neformální pracovní skupina několika poslanců napříč státy Evropské unie, včetně Česka, která se zabývá tímto tématem. Specificky u kratomu jsme zatím podobný krok nezaznamenali, byť ve vědecké a odborné komunitě se jedná o poměrně živé téma.
