Eiffelova věž v Paříži, Opera v Sydney, Socha Svobody v New Yorku nebo třeba Národní muzeum v našem hlavním městě. O tom, jak tyto známé dominanty vypadají, jistě mnoho z vás ani na chvíli přemýšlet nebude. Ať už jste je viděli na vlastní oči nebo je znáte jen z fotografií. Autoři těchto významných staveb strávili stovky hodin, aby pohled na ně byl za všech okolností zážitkem. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, jak ve skutečnosti vypadají shora? Podívejte se na letecké fotografie známých staveb.
Opera v Sydney (Sydney, Austrálie)
Světově známou Operu v Sydney navrhnul v roce 1956 dánský architekt Jørn Utzon, slavnostně otevřena pak byla v roce 1973 britskou královnou Alžbětou II. Uvnitř opery se nachází pět velkých sálů, výstavní síň, nahrávací studia, tři restaurace, šest barů a obří knihovna. Všechna hlediště dokážou pojmout až 5467 diváků. V koncertním sále jsou umístěny největší mechanické varhany na světě s celkovým počtem 10 154 píšťal.
30 St Mary Axe (Londýn, Anglie)
Neformálně je tato budova známá jako Okurka, populární zeleninu totiž připomíná svým tvarem. Našli byste ji také pod názvem Swiss Re Tower, Swiss Re Building nebo Swiss Re Centre. Mezi dalšími mrakodrapy finančního centra na levém břehu řeky Temže ji určitě nebudete mít problém na první pohled rozpoznat. Abyste vystoupali až na vrchol druhé nejvyšší budovy v Londýně, musíte překonat výšku 180 metrů.
Eiffelova věž (Paříž, Francie)
Tohle mistrovské dílo stavitele mostů Gustava Eiffela asi není třeba dlouze představovat. Stavba, která se měla stát ikonou moderní Paříže, ale vyvolala obrovskou vlnu kritiky. Mnohými byla nazývána jako železné monstrum a dokonce se objevovaly petice za její odstranění. Kritiky uklidňoval pouze fakt, že mělo jít o dočasnou stavu. Jisté je, že k původnímu plánu odstranit věž po dvaceti letech nikdy nedošlo. Od roku 1889, kdy byla pařížská dominanta otevřena veřejnosti, ji navštívilo už přes 250 milionů návštěvníků.
Socha svobody (New York, USA)
Bez přehánění, tuto sochu zná asi opravdu každý. Symbol New Yorku a vlastně celých Spojených států stojí na ostrově Liberty Island od roku 1886. Celý kolos váží neuvěřitelných 205 tun a výška samotné sochy je 46 metrů. Společně se 47 metrů vysokým podstavcem je pak vrchol pochodně ve výšce 93 metrů. Jejími autory jsou sochař Frédéric Auguste Bartholdi a již zmíněný Gustave Eiffel.
Koloseum (Řím, Itálie)
Koloseum je jedna z nejvýznamnějších světových památek a významný symbol Říma. Výstavba začala mezi lety 70 a 72 n.l. za vlády tehdejšího císaře Vespasiána, dokončena pak byla v roce 80 n.l. Koloseum sloužilo jako místo, kde soupeřili gladiátoři i vězni s divokými zvířaty. Hlediště dokázalo pojmout až 50 tisíc sedících diváků. Z důvodu častých zemětřesení a krádeží kamenů je dnes zříceninou. I přesto je tato výjimečná stavba častým cílem turistů.
Národní muzeum (Praha, Česká republika)
Kdo někdy navštívil Prahu, dominantu Václavského náměstí určitě nevynechal. Novorenesanční historická budova Národního muzea byla postavena podle návrhu architekta Josefa Schulze. Monumentální palác byl veřejnosti zpřístupněn v roce 1891, dnes je národní kulturní památkou. V letech 2011 až 2018 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí, její znovuotevření proběhlo při stém výročí vzniku Československa.
Hrad Karlštejn (Karlštejn, Česká republika)
Gotický skvost ležící jihozápadně od Prahy byl založen v roce 1348, vystavět jej nechal český král a římský císař Karel IV. jako místo pro uložení královských pokladů. Později sám dohlížel na jeho dostavbu a výzdobu interiérů. V 16. století pak byl hrad přestaven ve stylu renesance, jeho gotickou podobu mu vrátila až přestavba v letech 1887 až 1905. Karlštejn byl v roce 1962 vyhlášen národní kulturní památkou a je jedním z nejnavštěvovanějších hradů v České republice.
Televizní vysílač Ještěd (Liberec, Česká republika)
Výlet na vrchol Ještědského hřbetu rozhodně stojí za to. Kromě jedinečného výhledu vás čeká slavný horský hotel s vysílačem. Unikátní stavební dílo podle projektu architekta Karla Hubáčka je dominantou severních Čech a symbol města Liberec. Výstavba vysílače probíhala v letech 1966 až 1973, kdy nahradil původní horskou chatu, která vyhořela. Za projekt Ještědu Hubáček získal Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.