Zdá se jako nesmysl spojovat průběh nemoci se spánkem, nová studie však naznačuje pravý opak. Podle ní může dostatek spánku snížit riziko samotné nákazy covidem-19, případně mít pozitivní vliv na průběh nemoci.
Klinická studie se věnovala více než 2 800 zdravotníkům z první linie v šesti různých zemích, kteří byli pravidelně vystaveni covidu-19 od loňského jara do podzimu téhož roku, informoval deník HuffPost.
Ukázalo se, že každá hodina spánku navíc snížila riziko nákazy o 12 procent. Pracovníci, kteří neměli daleko k vyhoření, měli mnohem vyšší riziko nákazy. Jejich onemocnění také trvalo déle.
Se závěry nové studie se odborná veřejnost zcela neztotožňuje. „Nedostatek spánku, spánkové poruchy či syndrom vyhoření mohou být rizikovými faktory pro onemocnění zdravotnického personálu covidem-19,“ potvrdil základní předpoklady doktor Steven Holfinger, odborník na spánkovou medicínu z Wexnerova zdravotního centra Státní univerzity v Ohiu.
Jedním dechem ale pro deník dodal, že je potřeba dalších studií k potvrzení teorie a že se nezabývali dalšími důvody, proč jsou vyčerpaní zdravotníci náchylnější k nákaze. „Například, může to být jednoduše tím, že se potkávají s mnohem větším počtem pacientů nakažených covidem-19,“ prozradil Holfinger.
Jedna z menších čínských studií zjistila, že lidé, kteří neměli dostatek spánku týden před nákazou, trpěli vážnějším průběhem nemoci. Další skupina vědců pak zkoumá vliv spánkového hormonu melatoninu na prevenci před covidem-19.
Odborníci však varují, že tyto studie nejsou ještě potvrzené a rozhodně nelze spoléhat na spánek jako ochranu před koronavirem. Přesto je podle nich spánek důležitý. „Když naše tělo bojuje s infekcí, vylučuje cytokiny, které podporují spánek,“ pokračoval Holfinger.
Lidé se podle něj často spánku vzdávají dobrovolně. „Dívají se dlouho do noci na televizi a ráno pak brzo vstávají. Tím si snižují kvalitu svého imunitního systému,“ uzavřel Holfinger. Správné spánkové návyky mohou nejen pomoci imunitnímu systému, ale také pomohou s celkovou kvalitou života.
