V roce 1997 vydala tehdy neznámá spisovatelka Joanne Rowlingová svou první knihu, která se záhy stala celosvětovým bestsellerem. O čtyři roky později přišla i první filmová adaptace, která letos v listopadu slaví dvacet let. Svou premiéru si snímek odbyl v listopadu 2001, česká premiéra musela počkat až do února následujícího roku.
Režie se ujal Chris Columbus, který stojí například za dvojicí kultovních vánočních komedií Sám doma. Když na konci devadesátých let podepsal smlouvu se studiem, byl prý pod obrovským tlakem. Na svou práci je hrdý, chybu prý ale vidí v Harryho jizvě, přiznal se magazínu Polygon.
„Zavázal jsem se k téhle práci, kde byl každý můj pohyb pod drobnohledem miliard lidí,“ vysvětlil režisér. „Tak zvláštně bylo každé rozhodnutí důležité, každé rozhodnutí mohlo ovlivnit to, co by přišlo poté,“ svěřil se Columbus. Každý díl oblíbené ságy je o něco málo temnější, než ten předchozí.
„Museli jsme pracovat s tím, že scény mají být pohádkové a kouzelné. A jak série pokračovala, museli jsme scény upravovat a vytvářet temnější svět,“ vysvětlil režisér prvních dvou dílů. Třetí díl již nerežíroval, na Vězni z Azkabanu ale pracoval jako producent.
V pozdějších dílech se už s Columbem nepočítalo. Stojí však za úplnými základy kouzelnického světa tak, jak jej známe. Sám je se svou prací spokojen, jen jeden důležitý detail byla podle něj chyba. „Harryho jizvu bylo tak neuvěřitelně těžké udělat správně. Nevím, jestli jsme to opravdu zvládli,“ přiznává omyl.
S Harryho jizvou bojovali prý celé měsíce. Maskéři prý nepoužili správnou techniku. „Když pracujete s dětmi, nemůžete používat protetiku, nebo alespoň tehdy jsme ji nemohli použít,“ naráží Columbus na fakt, že protetická jizva by působila mnohem reálněji, s divokými dětmi by však nešla moc použít. „To je ten jediný detail, který bych udělal jinak a lépe, kdybych mohl,“ dodal režisér.