Ruská invaze na Ukrajinu připravila o život tisíce lidí, další zranila nebo vyhnala ze svých domovů. Válka má ale negativní vliv také na životní prostředí, otravuje vzduch, zemi a moře, říká ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec, který nyní požaduje stíhat Rusko za ekologické zločiny. „Některé části přírody jsme ztratili navždy,“ řekl v rozhovoru pro CBC News. Odhaduje, že celkové škody na životním prostředí jsou zatím více než 48 miliard dolarů.
Od prvních týdnů války, která trvá už rok, inspekční týmy po celé Ukrajině odebírají vzorky, fotografují a zaznamenávají kontaminaci vody a půdy a měří znečištění ovzduší. To se například od začátku války zvýšilo třikrát až čtyřikrát, i když průmyslová výroba dosahovala jen asi 30 procent předválečné produkce, uvedl Strilec.
Ukrajina zatím nevypracovala konkrétní plán, ale nepřetržitě shromažďuje podklady pro rozsáhlý případ ekologických škod z války a počítá, že i s tímto ohledem se bude počítat při budoucí kompenzaci, kterou bude požadovat po Rusku.
Rusko ve svých útocích často zaměřuje továrny, sklady paliv a rafinerie, kvůli čemuž se potom uvolňují do ovzduší škodlivé znečišťující látky včetně sazí, metanu a oxidu uhličitého. Od začátku invaze bylo podle nejnovějších statistik ministerstva životního prostředí spáleno více než 600 000 tun ropných produktů.
„V prvních dnech války jsem si uvědomila, že válka se neomezuje jen na strach lidí, ale šíří se na každou živou bytost,“ řekla také pro CBC Olena Kryvoruchkinová, ukrajinská poslankyně a hlavní koordinátorka Operačního velitelství, které shromažďuje údaje a důkazy o zničení životního prostředí. „Most nebo dům můžeme přestavět rychle, ale obnova přírody bude trvat desetiletí,“ řekla a upozornila na následky, které to může mít pro zdraví lidí.
Někteří vědci ale tvrdí, že škody přesahují lidi. Chemický tanker zasažený ruskou raketou den po zahájení invaze například znečistil Černé moře 600 tunami nafty. Satelitní fotografie pořízená téměř o měsíc později podle ukrajinského Institutu mořské biologie ukazuje olejovou plochu pokrývající 2 000 kilometrů čtverečních.
Loni v létě vyplavilo moře mrtvé delfíny na černomořskou pláž. Vědci předpokládají, že důvodem je „akustické trauma“, které může zvířatům způsobit například použití sonaru a podvodní miny.
Odhaduje se, že 15 procent ukrajinské zemědělské půdy je poseto minami a jinou nevybuchlou municí, zejména ve východní a jižní části země.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na listopadové konferenci o změně klimatu COP27 v egyptském Sharm el-Sheik řekl, že nemůže existovat účinná klimatická politika bez míru na Zemi.
Přesto však škody na životním prostředí přitahují menší pozornost než lidské krveprolití. „Ukrajinci, zejména v blízkosti frontových linií, se jen snaží přežít příští týden,“ řekl Strilec a dodal, že životní prostředí a změna klimatu nejsou na seznamu naléhavých priorit.
S tím nesouhlasí výzkumník a ředitel neziskové organizace Conflict and Environment Observatory Doug Weir. „Část problému je to, že oddělujeme škody na životním prostředí od humanitárních důsledků, kdy všichni potřebujeme dýchat, všichni potřebujeme pít, všichni potřebujeme jíst. Takže škody na životním prostředí a konflikty jsou humanitární záležitostí. Je třeba to tak vnímat,“ řekl. Organizace je jednou z mnoha, které vyvíjí svou vlastní databázi o válce na Ukrajině.
„Na této válce je zajímavé to, že to bude pravděpodobně nejlépe zdokumentovaný konflikt z hlediska škod na životním prostředí, jaký jsme kdy viděli,“ řekl Weir. Příspěvky na sociálních sítích, fotografie a satelitní snímky znamenají, že z jednoho raketového útoku se může nashromáždit více než sto bitů důkazů, všechny uložené v databázi. Zatím ale není možná fyzická kontrola na Ruskem ovládaném území nebo v blízkosti aktivních, posouvajících se frontových linií.
Upozornil i na to, že momentálně neexistuje žádný formální postup pro stíhání trestných činů proti životnímu prostředí, ale existuje precedens pro odškodnění. Po válce v Perském zálivu v roce 1991 Rada bezpečnosti OSN zřídila Kompenzační komisi, která nakázala Iráku zaplatit reparace za škody v Kuvajtu, včetně škod na životním prostředí, v celkové výši 52,4 miliardy dolarů.
Pozitivum vidí Weir v tom, že se Ukrajina při obnově může zaměřit na zavedení obnovitelné energie a celkovou větší udržitelnost, s menší závislostí na ruských fosilních palivech.
