Nejspíš každý máme ve svém okolí člověka, který si neustále na něco stěžuje a tvrdí, že se proti němu celý svět spiknul. Má cenu takového člověka litovat? Právě naopak! Za to, jaký život máme, si totiž v první řadě můžeme my sami.
Přejímání zodpovědnosti za svůj život a jeho aktivní tvorby se nejeden pohodlný/líný člověk raději naprosto a dobrovolně vzdá. Proč? Odpověď je naprosto jednoduchá. Není to jednoduché. Stojí to energii, čas, nervy, řadu obětí, obsahuje mnoho klopýtnutí, nezdarů, obětování. Je to prostě náročné.
Proto se řada lidí raději a „pohodlně“ nechá vláčet osudem, než aby něco začali dělat. U toho si ale nezapomínají stále stěžovat na nepřízeň osudu a na to, jak těžký mají život, jací jsou chudáci a jak se všichni ostatní mají perfektně. Ve vymýšlení výmluv by vyhráli první cenu v kreativitě.
Kdo však z těchto „ublížených chudáčků“ podniká AKTIVNĚ něco pro změnu, pro zlepšení své situace, pro posun??? Kolik, co přesně, jak často a jak dlouho to vydrží??? To je přeci jen a jen jejich, resp. NAŠE volba, jak se svým životem naložíme… Nemyslíte?
| Autorem článku je profikouč Irena Houdková |  |
