Nejasnosti kolem ruské vakcíny Sputnik V stále neutichají. Předběžné výsledky třetí fáze klinických testů přinesly další důvody k obavám. Kromě nejčastěji zmiňované nedostupnosti údajů jde také o nejasnosti v pravidlech klinické studie a nesrovnalosti v nahlášených výsledcích. V článku publikovaném v odborném časopise The Lancet to tvrdí mezinárodní tým biologů a epidemiologů.
Ta stejná skupina akademiků, ve které je také vědec z Ruska, vyjádřila výhrady už při první a druhé fázi klinických testů vakcíny. Za největší problém stále považují nemožnost dostat se k datům. „Vyšetřovatelé uvádějí, že data nebudou k dispozici, dokud testování neskončí. I poté budou přístupná pouze se souhlasem zainteresovaných stran, včetně takzvaného bezpečnostního oddělení,“ píše se v článku.
Další výhrady se týkají protokolu o průběhu testu, jehož celé znění není k dispozici. V únoru oznámená účinnost vakcíny na úrovni 91,6 procenta se podle autorů článku odvíjí od úpravy protokolu, která však nebyla veřejnosti vysvětlená.
Třetí obava je spojená s nahlášenými daty a numerickými výsledky. Autoři analýzy v této souvislosti připomínají, že na jednom obrázku v článku o výsledcích klinické studie o očkování skupiny dvaceti lidí mluví o jiném počtu osob, než je údaj z desátého dne testování. Za „velmi zvláštní“ pak považují vyrovnanost čísel o účinnosti vakcíny napříč věkovými skupinami.
Autoři článku zveřejněného v časopisu The Lancet proto opět vyzvali vyšetřovatele, aby pro veřejnost zpřístupnili data, o která se jejich analýza opírá.
Tyto závěry přicházejí po problémech různých úřadů při posuzování bezpečnosti ruské vakcíny. Například brazilský regulační úřad Anvisa na konci dubna zakázal dovoz Sputniku proto, že vakcína obsahuje živý adenovirus, který je schopen replikace v těle.
Vakcína se používá kromě Ruska v 56 zemích. Povolení pro nouzové použití dostala také v Maďarsku nebo Srbsku. A to i přesto, že Evropská léková agentura (EMA) látku neschválila.
