Dnes funguje jako turistická atrakce, kterou ročně navštíví více než 1,4 milionu lidí. Předtím to však byla jedna z nejtvrdších amerických věznic, která je opředena mnoha mýty a legendami. Byla domovem nejhorších amerických zločinců včetně obávaného gangstera Al Caponeho, připomíná americký Federální úřad pro věznice. Za zdmi žaláře se objevil také český podvodník Viktor Lustig. Řeč je o slavné ostrovní věznici Alcatraz v americkém San Franciscu. V úterý 21. března uplyne přesně 60 let od jejího uzavření.
Název devítihektarového ostrova je odvozen od španělského slova ALcatraces, což v překladu znamená pelikán. V roce 1775 jej tak pojmenovali španělští mořeplavci podle ptáků, kteří zde žili. Postupem času byl název poangličtěn na Alcatraz. V roce 1850 byl ostrov prezidentským výnosem vyčleněn pro vojenské účely.
Kalifornská zlatá horečka, následný rozmach San Francisca a potřeba chránit Sanfranciský záliv vedly americkou armádu k vybudování pevnosti na vrcholu ostrova. Na něm byl také umístěn první funkční maják na západním pobřeží USA a v roce 1868 se z něj stala vojenská věznice s prvními trestanci.
V roce 1909 armáda původní budovu zbourala a ponechala suterén, který sloužil jako základ pro novou vojenskou věznici. Právě tato vězeňská budova se později stala známou jako „The Rock“ – Skála. V roce 1933 byl ostrov převeden do správy amerického ministerstva spravedlnosti, aby jej mohl využíval Federální úřad pro vězeňství.
Americká vláda modernizací věznice řešila problém rostoucí kriminality v době velké hospodářské krize a prohibice. V dubnu 1934 byla zahájena renovace, do cel byla zavedena elektřina, do oken byly umístěny mříže a příčky byly zpevněny železem. Navržený bezpečnostní systém neumožňoval žádný pokus o vzpouru nebo útěk. Například do stropu místnosti, kde vězni jedli, byly instalovány kanystry se slzným plynem a všechny možné únikové cesty byly zabetonovány.
Vynalézavý podvodník z Hostinného
První vězni byli do Alcatrazu převezeni 11. srpna 1934. Toho roku dorazil jako vězeň číslo 85 také Al Capone. Svůj pobyt ve vězení snášel velmi špatně. Po sedmi letech, šesti měsících a čtrnácti dnech odešel jako nemocný a zlomený muž. Ve vězení si odpykávali trest i další nechvalně proslulí zločinci, například gangster z doby prohibice George Kelly nebo Robert Stroud, který byl známý jako Pták z Alcatrazu.
Za mřížemi Alcatrazu pobýval také podvodník Viktor Lustig. Rodák z Hostinného v severovýchodních Čechách se řadil mezi nejvynalézavější hochštaplery všech dob. Jeho nejznámějším kouskem je bezesporu pokus o prodej Eiffelovy věže. Do karet mu tehdy hrálo, že dnes populární stavba postavená u příležitosti Světové výstavy v Paříži, neměla být ve francouzském hlavním městě umístěna natrvalo. Mezi obyvateli navíc nebyla Eiffelovka příliš oblíbená. Český rodák se proto rozhodl, v přestrojení za zástupce ředitele Ministerstva pošty a telegrafů, slavnou věž prodat do šrotu.
Lustig zinscenoval falešné výběrové řízení, ve kterém zvítězil obchodník André Poisson. Za to, že se nechal napálit, se však styděl natolik, že případ na policii nenahlásil. Český rodák se proto pokusil slavnou věž prodat ještě jednou. Druhý pokus už však oku francouzské policie neunikl, Lustig však stihnul uprchnout do Spojených států, kde rozjel kšefty s již zmíněným mafiánským bossem Al Caponem. Spravedlnosti ale podvodník Lustig nakonec stejně neunikl. Pustil se totiž do padělání bankovek, což už mu u federálních agentů neprošlo. Vynalézavý lhář zemřel 11. března 1947.
Nikomu se nepodařilo uprchnout
Věznice byla určena pro odsouzené, kteří se odmítli podřídit pravidlům a předpisům jiných federálních zařízení. V průměru zde bylo umístěno pouze 260 až 275 vězňů, přičemž kapacita věznice byla 336 odsouzených. V Alcatrazu měl odsouzený čtyři práva. Na jídlo, oblečení, přístřeší a lékařskou péči. Vše ostatní bylo výsadou, kterou si bylo třeba zasloužit. Mezi privilegia patřila práce, korespondence, návštěvy rodinných příslušníků, přístup do vězeňské knihovny a volnočasové aktivity, například malování a hudba.
Během svého pobytu ve vězení zaznamenali celkem 14 pokusů o útěk. Oficiálně se z Alcatrazu nikomu nepodařilo uprchnout, ačkoli dodnes je pět vězňů vedených jako nezvěstní. Pravděpodobně však utonuli. Jedním z mnoha mýtů o Alcatrazu je, že z ostrova na pevninu se nedalo přeplavat kvůli žralokům. Hlavní překážkou však byla nízká teplota vody, silné proudy a vzdálenost ostrova od pevniny.
Věznice byla oficiálně uzavřena 21. března 1963. Provoz Alcatrazu byl téměř třikrát dražší než provoz jakékoli jiné federální věznice. Hlavní náklady pramenily z izolace ostrova, takže veškeré potraviny, zásoby, voda a palivo se musely na ostrov dopravovat lodí. Neměli například ani zdroj sladké vody, takže každý týden museli na ostrov dopravit téměř milion galonů, tedy 3,7 milionu litrů, vody. Federální vláda proto došla k závěru, že je ekonomicky výhodnější postavit novou instituci.
