Snídaně v Paříži, oběd ve Frankfurtu a večeře ve Vídni. To by se už brzy mělo stát realitou a dokonce bez stresu z létání. Evropská unie totiž plánuje spojit členské státy sítí moderních, superrychlých a pohodlných vlaků, píše web CNN Travel. Jezdit by měly mezi všemi metropolemi a některými velkými městy.
S vizí přišli vedoucí představitelé železničního průmyslu v Evropě. V rámci svých ambiciózních plánů chtějí do roku 2030 zdvojnásobit využívání vysokorychlostních železnic. Za třicet let by pak podle nich měla být současná úroveň dokonce trojnásobná.
Splnění stanovaných cílů však bude vyžadovat množství práce a peněz. Evropské země, na rozdíl od mnohých jiných částí světy, už ale mají dnes k dispozici tisíce kilometrů vysokorychlostních železnic. Mluvíme například o Francii, Španělsku nebo Německu.
Drtivá většina z nich se však zaměřuje víceméně na domácí trh. Jednotlivé země investovaly do nové infrastruktury miliardy. Je proto přirozené, že jsou určené pro tamní daňové poplatníky. Budování vysokorychlostních tratí přes hranice navíc není jednoduché. Do cesty mohou vstoupit například protichůdné státní normy a jiné předpisy.
Jde o komplikace, které neminou Evropskou unii ani v tomto případě. Důkazem, že to možné je, jsou však aktuální mezinárodní vysokorychlostní tratě. Příkladem je trať z Paříže do Londýna, která vede pod Lamanšským průlivem, nebo trasa Paříž – Brusel – Amsterdam – Kolín nad Rýnem, píše stanice CNN.
Ekologie mluví za vše
Několik evropských organizací se zavázalo k vypracování studie, která podtrhne početné výhody rozšíření vysokorychlostní železniční sítě. Mezi ně patří například Evropské komise, Společenství evropských železnic, Evropský železniční dodavatelský průmysl a ALLRAIL, který zastupuje nestátní železnice. Tato speciální skupina se má zaměřit především na to, jak zaplatit desítky tisíc novách kilometrů nových tratí.
Soustředit se má také na to, jak by mohla radikální transformace železniční sítě pomoci Evropské unii k dosažení cíle zelené dohody, kterým je uhlíková neutralita do roku 2050.
Pokud hovoříme o životním prostředí, vlaky jsou skutečně nejlepší volbou v dálkové dopravě. Loňská zpráva Evropské unie o dopravě a životním prostředí uvádí, že doprava v roce 2018 tvořila 25 procent emisí skleníkových plynů v sedmadvacítce. Pochází především ze silniční dopravy (72 procent), námořní doprava představovala 14procentní podíl, v případě letecké šlo o 13 procent emisí. Naopak železniční doprava se na znečištění podílela jen 0,4 procenty.
Dokument detailně srovnává vlivy železniční a letecké dopravy na životní prostředí. Závěr přinesl jasnou odpověď. Nejlepším způsobem, jak v Evropě překonávat vzdálenost, je kromě chůze a kola právě vlak. Emisní vlivy letecké dopravy jsou v porovnání s vlaky mnohem vyšší, pokud hovoříme o kilometrech na jednoho cestujícího.
Stavba prvních úseků v Česku
I když zní celý myšlenka dobře, jde pouze o představu. Žádný konkrétní plán zatím neexistuje. Při jeho tvorbě se zároveň očekává mnoho problémů. Jedním z nich bude už určení tras, které by se měly stavět přednostně. Očekává se, že konečná podoba vysokorychlostní železniční sítě bude mít obrovský vliv na budoucí rozvoj Evropy v následujících 100 letech.
V České republice se má začít s výstavbou vysokorychlostní železnice už za pár let. Výstavba jednotlivých úseků rychlodrah vyjde podle studií na desítky miliard korun. Stát proto počítá s tím, že bude muset hledat různé formy financování. Jedním z nich je zapojení soukromého subjektu formou PPP projektu, kdy stavbu i provoz financují soukromí investoři a stát jim projekt postupně splácí.
K tomu už podnikl stát první kroky, PPP projekt plánuje využít pro modernizaci části čtvrtého železničního koridoru mezi Nemanicemi a Ševětínem. Půjde o první železniční projekt, kde by stát tento způsob financování využil. Vůbec prvním a zatím jediným dopravním projektem PPP je stavba části dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, která začala vloni.
Stavba prvních úseků rychlodráhy v Česku by měla začít podle současných plánů za tři až čtyři roky. Správa železnic při jejich přípravě vymezila prioritní úseky, které chystá ve zrychleném režimu. Jde o úseky Praha-Běchovice – Poříčany, který je zatím v přípravě nejdál, dále Poříčany – Světlá nad Sázavou, Velká Bíteš – Brno, Modřice–Šakvice, Prosenice – Ostrava-Svinov, Praha-Vysočany – Lovosice/Litoměřice a Ústí nad Labem západ – státní hranice Česka s Německem. Tyto části jsou ve fázi zpracovávání dokumentace pro územní rozhodnutí nebo výběrového řízení na jejich zpracovatele.
