Známý Global Liveability Index přinesl i letos velmi zajímavá data. Uznávaná analytická firma Economist Inteligence Unit v něm každoročně vyhodnocuje kvalitu života v jednotlivých světových metropolích podle dopředu stanovených kritérií. Výsledkem je žebříček měst, ve kterých se žije nejlépe, ale také nejhůře.
Hlavních hodnotících kritérií je pět. Konkrétně stabilita, zdravotní péče, kultura a příroda, vzdělání a infrastruktura. Pod stabilitou se skrývá například míra kriminality, počet násilných trestných činů, hrozba terorismu nebo válečného konfliktu. V kategorii vzdělání autoři hodnotí kvalitu a dostupnost veřejných škol, pod kulturou a přírodou se pak skrývají například možnosti kulturního a sportovního vyžití, dostupnost služeb, náboženská omezen, úroveň cenzury, míra korupce, množství zelených ploch, ale také klimatické podmínky.
Body se udělují od 0 do 100 a celkový průmět se následně porovnává s jinými městy. V žebříčku deseti nejideálnějších metropolí pro život se letos umístila hned šestice z Evropy. Například Spojené státy letos pořádně pohořely, jejich města byste tak v top desítce hledali letos marně.
Nejlepší desítka
- Vídeň (Rakousko), celkem 99,1 bodů
– Stabilita: 100 bodů
– Zdravotní péče: 100 bodů
– Kultura a příroda: 96,3 bodů
– Vzdělání: 100 bodů
– Infrastruktura: 100 bodů
Vídni letos uškodila jedině kultura, jinak s přehledem obsadila první příčku. Nejlepší metropole pro život podle žebříčku tak leží jen pár kilometrů za našimi hranicemi.
- Kodaň (Dánsko), 98 bodů
– Stabilita: 100 bodů
– Zdravotní péče: 95,8 bodů
– Kultura a příroda: 95,4 bodů
– Vzdělání: 100 bodů
– Infrastruktura: 100 bodů
Dánská metropole se v žebříčku umísťuje pravidelně. Nečekaně však získala méně bodů za zdravotní péči. Hůře v top desítce v této kategorii dopadl už jen poslední Melbourne v Austrálii.
- Curych (Švýcarsko), 96,3 bodů
– Stabilita: 95 bodů
– Zdravotní péče: 100 bodů
– Kultura a příroda: 96,3 bodů
– Vzdělání: 91,7 bodů
– Infrastruktura: 96,4 bodů
Ani Švýcarsko nemůže pochopitelně v žebříčku chybět. Letos se však Curych dělí o třetí příčku s kanadským Calgary. Curychu překvapivě kleslo hodnocení v oblasti vzdělání, jinak je na tom velmi dobře.
- Calgary (Kanada), 96,3 bodů
– Stabilita: 95 bodů
– Zdravotní péče: 100 bodů
– Kultura a příroda: 90 bodů
– Vzdělání: 100 bodů
– Infrastruktura: 100 bodů
První místo mimo Evropu patří kanadskému Calgary. Až na kulturu a stabilitu se počínalo výborně. Kanadské metropole se v nejlepší desítce umístila celkem třikrát, její hlavní město mezi nimi však nenajdete.
- Vancouver (Kanada), 96,1 bodů
– Stabilita: 90 bodů
– Zdravotní péče: 100 bodů
– Kultura a příroda: 100 bodů
– Vzdělání: 100 bodů
– Infrastruktura: 92,9 bodů
Pokud by měl Vancouver lepší hodnocení v oblasti infrastruktury a stability, jistě by skončil před Calgary a byl by nejlepším mimoevropským městem pro život. Takhle se však musí spokojit s pátým místem.
- Ženeva (Švýcarsko), 95,9 bodů
– Stabilita: 95 bodů
– Zdravotní péče: 100 bodů
– Kultura a příroda: 94,9 bodů
– Vzdělání: 91,7 bodů
– Infrastruktura: 96,4 bodů
Švýcarsko po druhé. Ženeva měla maximální hodnocení pouze ve zdravotnictví a skončila tak až v druhé polovině top desítky. Pokud by chtěla poskočit směrem vzhůru, měla by podle společnosti Economist Inteligence Unit zapracovat zejména vzdělání.
- Frankfurt (Německo), 95,7 bodů
– Stabilita: 90 bodů
– Zdravotní péče: 100 bodů
– Kultura a příroda: 96,3 bodů
– Vzdělání: 91,7 bodů
– Infrastruktura: 100 bodů
Německý Frankfurt dopadl podobně jako Ženeva, pracovat by tak měl zejména na vzdělání. I přesto se městu podařilo po loňské pauze opět dostat do top desítky.
- Toronto (Kanada), 95,4 bodů
– Stabilita: 95 bodů
– Zdravotní péče: 100 bodů
– Kultura a příroda: 95,4 bodů
– Vzdělání: 100 bodů
– Infrastruktura: 89,3 bodů
I přes horší hodnocení infrastruktury se do top desítky dostalo i třetí kanadské město.
- Amsterdam (Nizozemí), 95,3 bodů
– Stabilita: 90 bodů
– Zdravotní péče: 100 bodů
– Kultura a příroda: 97,2 bodů
– Vzdělání: 91,7 bodů
– Infrastruktura: 96,4 bodů
Amsterdam se v žebříčku opět objevuje po několikaleté odmlce, minulý rok mu patřilo až třicáté místo. Nyní na devátém místě v top desítce uzavírá evropská města.
- Osaka (Japonsko), 95,1 bodů
– Stabilita: 100 bodů
– Zdravotní péče: 100 bodů
– Kultura a příroda: 83,1 bodů
– Vzdělání: 100 bodů
– Infrastruktura: 96,4 bodů
Loňské druhé místo pro Osaku nedokázali Japonci obhájit. Kvůli horšímu výsledku v oblasti kultury a přírody se musí spokojit s desátým místem, o které se navíc dělí s australským Melbourne.
- Melbourne (Austrálie), 95,1 bodů
– Stabilita: 96 bodů
– Zdravotní péče: 83,3 bodů
– Kultura a příroda: 98,6 bodů
– Vzdělání: 100 bodů
– Infrastruktura: 100 bodů
První australské město letos vidíme až na desátém místě. Ještě minulý rok přitom obsadila v top desítce hned čtyři příčky, kromě Melbourne se umístily ještě města Adelaide, Perth a Brisbane.
Skokani a chvost žebříčku
Loni se v top desítce umístila města jen ze dvou zemí, letos je jich pět. Největší skokanem je německý Frankfurt, který si polepšil téměř o 13 bodů. Dobře dopadl také Londýn, který si polepšil o 27 příček a umístil se na 33. místě. Radost mohou mít také Francouzi, jejich hlavní město skončilo o 23 příček, konkrétně na 19. místo. Polepšilo si také Los Angeles, konkrétně o 18 míst. I tak to stačilo pouze na 37. příčku. Pokud byste hledali Prahu, ta skončila na 59. místě. Za našim hlavním městem se pak umístila například slovenská Bratislava, ale také polská Varšava.
Asi nikoho nepřekvapí, že na konci žebříčku 172 měst skončil Blízký východ a africké státy. Na poslední pěti místech tak skončilo Karáčí v Pákistánu, Alžír v Alžírsku, Tripolis v Libyi, Lagos v Nigerii, a Damašek v Sýrii, který je na úplném chvostu.
